Karlovo náměstí (Praha)
náměstí v Praze na Novém Městě From Wikipedia, the free encyclopedia
Karlovo náměstí (lidově Karlák, dříve Dobytčí trh, německy Karlsplatz) patří mezi největší náměstí v Evropě (rozloha 80 552 m²),[1] administrativně spadá pod Prahu 2, historicky pak do čtvrti Nové Město. Současný název, po Karlu IV., má až od roku 1848, do této bylo nazýváno Dobytčí trh, německy Viehmarkt.
| |||
|---|---|---|---|
_(4).jpg) | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 2 | ||
| Část obce | Nové Město | ||
| Poloha | 50°4′32,99″ s. š., 14°25′14,99″ v. d. | ||
| Historie | |||
| Pojmenováno po | Karel IV. Lucemburský | ||
| Další údaje | |||
| Kód památky | 49595/1-2253 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | ||
| Kód ulice | 451517 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Náměstí bylo vytyčeno roku 1348 při lokaci Nového Města pražského přibližně uprostřed a stalo se jeho hlavním veřejným prostranstvím, tržištěm i shromaždištěm. Ve své době bylo největším náměstím středověké Evropy[2] a při poutích spojených s ukazováním říšských relikvií se zde scházelo až 30 000 lidí. Náměstí je kosodélného, téměř obdélníkového půdorysu o přibližných rozměrech 152 × 550 metrů[3]. Původně dosahovalo až po dnešní Lazarskou ulici, v níž se od poslední třetiny 14. století začaly stavět masné krámy až k ohradě Židovské zahrady a po Řeznickou ulici. Severojižním směrem byly na jeho ploše situovány prodejní stánky a z větší části dřevěná slanečková bouda.
Od 60. let 19. století náměstí procházelo procesem ozdravování, tržní provizoria byla stržena a plochy proměňovány na park. V roce 1884 jeho podobu anglického parku s rozmanitými, asymetricky vysazenými dřevinami, navrhl významný český zahradní architekt František Josef Thomayer. Dosud zde roste mnoho památných a starobylých stromů. Například v jižní části náměstí se nachází památný platan javorolistý. Na památku 50. výročí vzniku Československa 28. října 1968 žáci základní devítileté školy z Resslovy ulice vysadili v severní části parku lípu svobody jako symbolický Strom republiky. Pamětní cedulka byla odstraněna v období normalizace roku 1972[4].
Roku 2020 proběhla I. etapa revitalizace náměstí, rekonstrukce se týkala dopravy. Náměstí se stalo přívětivějším pro chodce, mj. byly obě poloviny náměstí spojené přechody pro chodce mezi sebou a se západní frontou budov. Následovat má další etepa – revitalizace parku. Ta má zčásti čerpat z Thomayerových myšlenek, památné stromy mají být zachovány.[5][6][7]
Na severní straně na nároží Spálené ulice stojí stylově eklektická čtyřkřídlá budova Městského soudu čp. 6/II. V téže frontě až do Vodičkovy ulice stojí původně gotická stavba Novoměstská radnice s hranolovou věží. Do roku 1789 se jižně od ní v kolejišti tramvaje až po okraj dnešní Ječné ulice nacházela centrální gotická stavba kaple Božího Těla, jejíž základy byly zachyceny naposledy při archeologickém výzkumu z roku 2011[8].
Severovýchodní frontu proti radnici na nároží Řeznické ulice tvoří mj. Salmovský palác s plastickým „S“ v průčelí, přestavěný z barokního Braunova letohrádku. Východní frontu od Ječné ulice zaujímá kostel svatého Ignáce s areálem někdejší novoměstské koleje řádu jezuitů a její bývalou kaplí sv. Františka Xaverského, které byly po roce 1781 adaptovány pro účely vojenské a nyní Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, dnes slouží například III. interní klinice. Jedním z domů v jižní frontě náměstí, které nemocnice využívá, je Mladotovský palác neboli „Faustův dům“ (majitelem budovy je hlavní město Praha) čp. 502/II, kde za Rudolfa II. žil anglický alchymista a mystik, možná i špión anglické královny Alžběty I.[zdroj?], Edward Kelly (Edward Talbot), spolupracovník Johna Dee.
Významné zbořené budovy
- kaple Božího Těla
- Dům U Kamenného stolu (dva domy tohoto jména na náměstí dosud stojí, jeden byl zbořen)
- dům U Žateckých, kde sídlilo Ottovo nakladatelství (v místě dnešní fakultní polikliniky)[9]
- dům U Zlatého lva (Černý pivovar)[10]
Významné budovy v současnosti
- Novoměstská radnice – gotická stavba, v renesanci upravovaná, kolem roku 1950 regotizována; při generální obnově v letech 1988–1996 byly odstraněny věžní hodiny, příčky a přístavby z 19. století.
- Kostel svatého Ignáce z Loyoly – barokní bazilika, původně jezuitský chrám
- Novoměstská jezuitská kolej – zde i sousedních domech sídlí Všeobecná fakultní nemocnice
- Faustův dům (Mladotovský palác) – barokní, v jádru gotický dům spojený s legendou o dr. Faustovi
- Budova Městského soudu – eklektická stavba původně c. a k. trestní soud, stojí na místě několika domů a kaple sv. Lazara, postavena v letech 1900–1903 podle návrhu architekta Emila von Förstera,
- Palác Charitas, kde má svoje ústředí také politická strana KDU-ČSL
- České vysoké učení technické – budova stojí na nároží Resslovy ulice, na západní straně náměstí, na místě kláštera křižovníků Strážců Božího hrobu a jejich kostela sv. Petra a Pavla, byla navržená roku 1879 architektem Ignácem Ullmannem; slouží fakultám strojní a elektrotechnické
- Charles Square Center – prosklená novostavba z roku 2002, která podle kritiků narušila charakter náměstí[11]
- Braunův dům (nazývaný též dům U Kamenného stolu) – čp. 671/II na rohu Řeznické ulice, kde bydlel barokní sochař Matyáš Bernard Braun, roku 1820 přestavěn na klasicistní palác Salm-Reifferscheidů
- Secesní nájemný dům čp.287/I na nároží Karlova náměstí a ulice Odborů, návrh architekta Josefa Kovařovice z roku 1913, někdejší sídlo redakce časopisu Zlatá Praha, po které se dochoval reliéfní emblém na fasádě nejvyššího patra, dílo Josefa Srbka[12]
- Dům čp. 555-556/II zdědil po matce novinář a malíř Vilém Weitenweber.
- Secesní dům U Kamenného stolu čp. 550/II, novostavba z let 1911–1912 na nároží Karlova náměstí 37 a Ječné ulice stojí na místě historického domu, v němž bydlela a zemřela spisovatelka Karolina Světlá. Podle pověsti před domem stával do poloviny 19. století pult, zvaný Kamenný stůl, na němž se obchodníkům vyplácela tržba za prodaný dobytek[13]. Podle pověsti to byla původně oltářní mensa ze zrušené kaple Božího Těla a po zrušení tržiště byla zazděna do základů domu. Při jeho bourání roku 1911 však nebyla nalezena[14].
- Dům č. 580 na nároží náměstí Žitné ulice (č. p. 2), neoklasicistní dům postavený na místě někdejšího domu U Slivenských patřící lékaři a hudebníkovi Emilianu Kaufmannovi, který odkázal Ústavu pro hluchoněmé na Smíchově (pamětní deska)[15]
- V budově č. 552 žil a 15. září 1859 zemřel významný český dramatik Václav Kliment Klicpera.[16]
Náměstí má hlavní křižovatku v severojižní ose a kolmo na ní západo-východní trať z Resslovy do Ječné ulice. Těmito směry je vedena tramvajová trať několika linek. Tramvajové spojení zde existuje od konce 19. století, od 50. let do 70. let 20. století k němu přibyly trolejbusy, které směřovaly z Vinohrad Žitnou ulicí směrem do Resslovy ulice a odtud pak přes Jiráskův most dále na Smíchov, kde se trať rozvětvila do Jinonic a na Strahov[17] Tuto dopravu koncem 70. let vystřídaly městské autobusy a od roku 1980 se zde razil tunel metra trasy B. Stanice metra Karlovo náměstí má dva vestibuly, severovýchodní ústí do Karlova náměstí a jihozápadní vestibul na Palackého náměstí, stanice byla zprovozněna roku 1985.
Po zrušení tramvajové trati na Václavském náměstí se z něj na Karlovo náměstí přesunul hlavní uzel celé pražské tramvajové dopravy. Vede přes něj několik tramvajových linek spojujících většinu města.
V budoucnu zde má v rámci Nového spojení II (Metra S) vzniknout nová podzemní zastávka regionálních vlaků propojená přestupem se stanicí metra.[18] Do povrchu náměstí nemá zasáhnout.
- Pomník Benedikta Roezla (botanik a cestovatel)
- Pomník Jana Evangelisty Purkyně (vědec, lékař, učenec, biolog)
- Pomník Elišky Krásnohorské (spisovatelka)
- Pomník Karoliny Světlé (spisovatelka)
- Pomník Vítězslava Hálka (básník)
- kašna před Novoměstskou radnicí se sloupem a sochou sv. Josefa s Ježíškem, označená iniciálou L císaře Leopolda I.
- Ječná
- Na Moráni
- Odborů
- Resslova
- Řeznická
- Spálená
- U Nemocnice
- Vodičkova (Praha)
- Vyšehradská
- Žitná
Průčelí kostela sv. Ignáce
Památník Vítězslava Hálka
Pamětní deska polistopadového politika Václava Bendy
Budova ČVUT
Palác Charitas, sídlo KDU-ČSL
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
