český šlechtic From Wikipedia, the free encyclopedia
Karel Maxmilián hrabě z Thurn-Valsássiny (německy Karl Maximilian, Graf von Thurn und Valsassina, 15. října 1643 – 8. června 1716) byl česko-rakouský šlechtic z původně italského rodu Thurnů. Po rodičích vlastnil statky na Vysočině a dosáhl vysokých postů v Čechách a na Moravě, nakonec zastával hodnosti u císařského dvora. Byl rytířem Řádu zlatého rouna.
Karel Maxmilián Thurn-Valsássina | |
---|---|
Nejvyšší hofmistr císařovny | |
Ve funkci: 1704 – 1711 | |
Panovnice | Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská |
Předchůdce | Ferdinand August z Lobkovic (?) |
Nástupce | Maxmilián Quido z Martinic |
Moravský zemský hejtman | |
Ve funkci: 1701 – 1704 | |
Panovník | Leopold I. |
Předchůdce | František Karel Libštejnský z Kolovrat |
Nástupce | František Josef z Oppersdorfu |
Nejvyšší zemský komorník Moravského markrabství | |
Ve funkci: 1699 ? – 1701 | |
Panovník | Leopold I. |
Předchůdce | Bedřich z Oppersdorfu |
Nástupce | Kristián z Roggendorfu |
Nejvyšší zemský sudí Moravského markrabství | |
Ve funkci: 1697 – 1699 ? | |
Panovník | Leopold I. |
Předchůdce | Bedřich z Oppersdorfu |
Nástupce | Walter Xaver z Ditrichštejna |
Místokancléř Českého království | |
Ve funkci: 1686 – 1693 | |
Panovník | Leopold I. |
Předchůdce | Karel Maxmilián Lažanský z Bukové |
Nástupce | Tomáš Zacheus Černín z Chudenic |
Císařský tajný rada | |
Panovník | Leopold I. |
Císařský komorník | |
Panovník | Leopold I. |
Říšský dvorský rada | |
Ve funkci: 1685 – ? | |
Panovník | Leopold I. |
Narození | 15. října 1643 |
Úmrtí | 8. června 1716 (ve věku 72 let) nebo 7. července 1716 (ve věku 72 let) Znojmo |
Choť | Anna Dorotea de Souches |
Rodiče | Jan Matyáš Thurn-Valsássina Maxmiliána z Lichtenštejna |
Děti | Antonín Maria, Jan Křtitel Matyáš, František Oldřich |
Zaměstnání | politik |
Profese | šlechtic |
Náboženství | římskokatolické |
Ocenění | 1712 rakouský Řád zlatého rouna (č. 611) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Narodil se jako nejmladší syn Jana Matyáše z Thurn-Valsássiny a jeho druhé manželky Maxmiliány z Lichtenštejna, dcery knížete Gundakara z Lichtenštejna.
Ačkoli patřil k méně významné linii rodu Thurnů, díky spříznění s knížecím rodu Lichtenštejnů a maršálem Louisem Raduitem de Souches dosáhl vysokých úřadů v Českém království, na Moravě a nakonec i u vídeňského dvora. V roce 1685 byl jmenován říšským dvorským radou a v letech 1686–1693 byl místokancléřem Českého království se sídlem ve Vídni, mezitím se stal císařským komořím a tajným radou. Kvůli intrikám mocnějších rodin (Černínové z Chudenic) musel v roce 1693 odejít z Vídně a později byl nejvyšším komorníkem a nejvyšším zemským sudím na Moravě.
V letech 1701–1704 byl moravským zemským hejtmanem, jeho působení na Moravě ale není nijak významné, neboť spíše stále usiloval o návrat ke dvoru. To se mu nakonec podařilo a v letech 1704–1711 byl jmenován nejvyšším hofmistrem císařovny Eleonory. Po smrti Josefa I. musel sice tento post uvolnit, ale v roce 1712 obdržel Řád zlatého rouna.
Na Jihlavsku vlastnil nevelké statky Želetava, Bítovánky a Krasonice se sídelním zámkem v Krasonicích[1], v roce 1687 koupil dům ve Vídni na Himmelpfortgasse.[2] Poblíž Krasonic na vrchu Humberk nechal v roce 1664 postavit z vděčnosti za vyléčení oční choroby poutní kapli Narození Panny Marie. V roce 1691 se stal spoludědicem zemřelé hraběnky Zuzany z Ditrichštejna, která čtyřem dědicům odkázala panství Malenovice, domy v Uherském Hradišti, v Olomouci a vinice na Hodonínsku. Společné vlastnictví čtyř dědiců, kteří nebyli v příbuzenském vztahu, však nebylo udržitelné a proto bylo již v následujícím roce prodáno za 80 000 zlatých.[3] Později podporoval dominikánský klášter ve Znojmě, kde pobýval po dobu výkonu svých státních úřadů na Moravě. Ve znojemském kostele Nalezení sv. Kříže je také pohřben.[4]
Jeho dědicové prodali panství v roce 1720.
Jeho manželkou byla Anna Dorothea de Souches (1653–1724), dcera císařské polního maršála a hrdiny obrany Brna proti Švédům hraběte Jeana-Louise Raduita de Souches. Manželé měli třináct dětí, šest z nich však zemřelo v dětství. Dospělosti se dožili:
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.