Jiří I.
britský král / From Wikipedia, the free encyclopedia
Jiří I. (28. května 1660 – 11. června 1727) byl od roku 1698 vévoda brunšvicko-lüneburský od roku 1708 kurfiřt hannoverský a od 1. srpna 1714 panovník Království Velké Británie a Irska.
Jiří I. | |
---|---|
král Království Velké Británie a Irska | |
Jiří I. | |
Doba vlády | 1. srpna 1714 – 11. červen 1727 |
Korunovace | 20. října 1714 |
Narození | 28. květen 1660 Hannover |
Úmrtí | 11. červen 1727 Osnabrück |
Pohřben | Herrenhausen, Německo |
Předchůdce | Anna |
Nástupce | Jiří II. |
Manželka | Žofie Dorotea z Celle |
Potomci | Jiří Žofie |
Rod | Hannoverská dynastie |
Otec | Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský |
Matka | Žofie Hannoverská |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Narodil se v Osnabrücku a později zdědil panství vévody brunšvicko-lüneburského. Ve věku 54 let po smrti královny Anny se stal britským panovníkem jako dědic Hannoverské dynastie. Větší nárok na dědictví trůnu měla řada jiných příbuzných královny Anny, byli však katolického vyznání a na základě zákona Act of Settlement 1701 byla tudíž možnost jejich nástupu na britský trůn vyloučena. Anniným nejbližším protestantským příbuzným byla Jiřího matka Žofie Hannoverská, jež byla dcerou Alžběty Stuartovny, nejstarší dcery krále Jakuba I. Stuarta, ta však zemřela dva měsíce před smrtí Anny Stuartovny a jejím dědicem se stal její nejstarší syn Jiří. V reakci na to se jakobité (stoupenci vyhnaného katolického krále Jakuba II. Stuarta a jeho potomků) pokusili Jiřího odstranit a na trůn prosadit nástupce z rodu Stuartovců po mužské linii, katolického Jakuba Františka Stuarta, ale neuspěli.
V období vlády Jiřího I. vliv monarchie poklesl a Británie zahájila přechod k modernímu systému, ve kterém je moc soustředěna do rukou vlády vedené jejím předsedou. Na konci Jiřího panování byla moc soustředěna do rukou sira Roberta Walpole, který je považován za prvního de facto předsedu vlády. Jiří zemřel na cestě do svého domovského Hannoveru, kde byl také pohřben.