český šlechtic From Wikipedia, the free encyclopedia
Jiří Douglas Vojtěch Damasus hrabě Sternberg (10. prosince 1888 Praha – 4. července 1965 Bruneck, Jižní Tyrolsko)[1] byl český šlechtic, potomek šlechtického rodu Šternberků a vlastník hradu Český Šternberk.[2]
Jiří Douglas Sternberg | |
---|---|
Hlava českošternberské linie Leopoldovy větve konopišťských Sternbergů | |
Ve funkci: 18. července 1924 – 27. července 1965 | |
Předchůdce | Filip Sternberg |
Nástupce | Zdeněk Sternberg |
Narození | 10. prosince 1888 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 27. července 1965 (ve věku 76 let) nebo 4. července 1965 (ve věku 76 let) Bruneck Itálie |
Místo pohřbení | hřbitov v Aufhofenu |
Titul | hrabě (podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení šlechtické tituly neuznává) |
Choť | (1921) Kunhuta Mensdorff-Pouilly (1899–1989) |
Rodiče | Filip Sternberg (1852–1924) a Karolína z Thurnu a Valsássiny-Como-Vercelli (1863–1944) |
Děti | 1. Anna, provdaná Seutter von Lötzen (1922–2011) 2. Zdeněk (1923–2021) 3. Karolina, provdaná Wratislavová (z Mitrowicz) (1924–2021) 4. Emanuel (1927–2013) 5. Filip (* 1929) 6. Terezie, provdaná Hrubá-Gelenj (1934–2012) 7. Kašpar (1935–2010) 8. Jan Bosco (1936–2012) 9. Marie Viktorie, provdaná Kopečková (* 1941) |
Příbuzní | bratr: Zdeněk Sternberg (1885–1899) sestra: Marie Gabriela Sternbergová (1890–1934) sestra: Terezie Sternbergová, provd. Mensdorff-Pouilly (1902–1985) švagr: František Josef Mensdorff-Pouilly (1897–1991) vnuk: Filip Sternberg (* 1956) vnuk: Jiří Sternberg (* 1968) vnuk: Eugen Václav Wratislav (* 1961) pravnučka: Anastasia Sternbergová (* 1999) pravnuk: Vojtěch Václav Sternberg (* 1996) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Narodil se 10. prosince 1888 v Praze jako druhý syn a druhý ze čtyř potomků hraběte Filipa Sternberga (1852–1924) a jeho manželky Karolíny hraběnky Thurn-Valsássina-Como-Vercelli (1863–1944).[pozn. 1]
Po strýci a otci zdědil statek Český Šternberk a Březinu.[pozn. 2] V září 1939 byl signatářem Národnostního prohlášení české šlechty. Za války byla na majetek uvalena vnucená správa a Jiří pracoval jako noční hlídač na stavbě.[4]
Po válce byl nakrátko zvolen předsedou místního národního výboru.[4][5] Jiří Sternberg vlastnil hrad Český Šternberk až do roku 1949, kdy byl hrad státem vyvlastněn. Podařilo se mu pak stát se správcem a působil tak ve funkci kastelána na svém bývalém hradě.[6] Turisty tam provázel jedenáct let.[7] Během svého působení sepsal inventář hradu, čímž mnoho původních předmětů zachránil.
V době komunistické zvůle ho okresní soud odsoudil ke třem letům vězení podmíněně za zatajení rodinných šperků a spekulaci s nimi. Společně s ním byla v připraveném procesu odsouzena ke dvěma letům podmíněně jeho sestra Terezie, provdaná Mensdorffová-Pouilly.[4][8]
Zemřel při návštěvě příbuzných v Rakousku a byl pohřben na hřbitově v obci Aufhofen, kde bylo později uloženo i tělo jeho manželky Kunhuty. Na náhrobku je nápis:[9]
Georg Reichsgraf
von Sternberg
* 10. 12. 1885
† 24. 7. 1965
R. J. P.Kunigunde
Reichsgräfin
von Sternberg
geb. Gräfin
Mensdorf Poully
* 11. 1. 1899
† 19. 11. 1989
Poblíž je také pohřbena nejstarší dcera Anna a její manžel Rueff Seutter von Lötzen.
Jiří Sternberg se oženil 6. dubna 1921 v Chotělicích s hraběnkou Kunhutou (Kunigunde) Mensdorff-Pouilly (11. ledna 1899 Praha – 19. listopadu 1989 Dírná), dcerou Emanuela Mensdorff-Pouilly (5. září 1866 Peggau, Štýrsko – 28. března 1948 Český Šternberk) a jeho manželky (sňatek 12. červenec 1892 Praha) hraběnky Anny Marie Vestfálské z Fürstenbergu (18. února 1869 Chlumec u Chabařovic – 29. prosince 1948 Český Šternberk). Narodilo se jim devět dětí (čtyři synové a pět dcer):
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.