rostlinný druh z rodu jedle (Abies) From Wikipedia, the free encyclopedia
Jedle nikkoská (Abies homolepis) je jehličnatý strom, původem z Japonska. Patří mezi velmi odolné jedle, dobře snášející městské podmínky.
Jedle nikkoská | |
---|---|
Jedle nikkoská (Abies homolepis) | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
téměř ohrožený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
Třída | jehličnany (Pinopsida) |
Řád | borovicotvaré (Pinales) |
Čeleď | borovicovité (Pinaceae) |
Podčeleď | jedlové (Abietoideae) |
Rod | jedle (Abies) |
Binomické jméno | |
Abies homolepis Siebold & Zucc., 1842 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Abies brachyphylla.
Stálezelený, jehličnatý, 30-40 m vysoký, kolem 6m široký, spíše pomaleji rostoucí (kolem 30 cm/rok) strom. Kmen 1-1,5 m v průměru. Koruna kuželovitá, na vrcholu zaoblená. Borka je hnědá od mládí drsná, nejdrsnější ze všech jedlí, šupinovitá, což je nejspolehlivější znak při determinaci. Letorosty žlutohnědé, rýhované. Pupeny vejčité, zaoblené. Jehlice 15-35 mm dlouhé a 2-3,5 mm široké, na konci okrouhlé, tmavozelené, vespod s dvěma bílými pruhy, hřebenitě uspořádané. Samčí šištice žluté, válcovité, samičí nachové, jednotlivé. Šišky 7-12 cm dlouhé a 3-4 cm široké, válcovité, ke koncům se zužující, zpočátku fialové, později hnědé, dozrávají v říjnu. Doba květu stromu je květen až červen.
Východní Asie - střední a jižní Japonsko (pohoří Nikko na ostrově Honšú a ostrov Šikoku). V České republice se pěstuje v arboretech a jako okrasná dřevina.
Strom roste ve vlhkých, horských podmínkách, v nadmořských výškách 700-2200 m. Půda vlhká, jílovitá, kyselá či neutrální. Jedle nikkoská snáší velmi dobře znečištění ovzduší. Nároky na světlo malé, dokáže růst i ve stínu.
Tato jedle je považována za nejvíce odolnou ze všech jedlí vůči znečištění ovzduší v okolí měst. Má taktéž velmi odolný, bouřím dobře odolávající kořenový systém. Díky drsnému hnědému kmeni a celkovému habitu bývá laiky považována za smrk.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.