Japonské síly sebeobrany
Ozbrojené síly Japonska / From Wikipedia, the free encyclopedia
Japonské síly sebeobrany (japonsky 自衛隊, rómadži: Džieitai, zkratka JSDF), neformálně Japonské ozbrojené síly, jsou zastřešující organizací sjednocující ozbrojené síly Japonska. Protože článek 9 japonské ústavy zapovídá Japonsku vytvoření ozbrojených sil, nejde de jure o plnohodnotné ozbrojené síly. Proto je v názvu zdůrazněn účel sebeobrany. Byly zformovány s posvěcením USA v roce 1954. Skládají se z pozemních sil sebeobrany, námořních sil sebeobrany a vzdušných sil sebeobrany. Vrchním velitelem je japonský premiér Fumio Kišida, řídicím orgánem je ministerstvo obrany. Nejvyšším vojenským představitelem je náčelník společného štábu.
Japonské síly sebeobrany 自衛隊 Džieitai | |
---|---|
Tank Typ 10 při přehlídce japonských sil sebeobrany v roce 2013 | |
Založeno | 1. července 1954 |
Stát | Japonsko |
Složky armády | Japonské pozemní síly sebeobrany Japonské námořní síly sebeobrany |
Velitelství | Tokio |
Velení | |
Vrchní velitel | Fumio Kišida (2024) |
Ministr obrany | Minoru Kihara (2024) |
Náčelník společného štábu | gen. Jošihide Jošida (2024) |
Stav | |
Věk odvodu | 18–32 let |
Délka odvodu | bez branné povinnosti |
Aktivních vojáků | 274 154 (2021) |
Rezervistů | 56 000 (2021) |
Výdaje | |
Rozpočet | 56 miliard $ (7,95 bilionů ¥) (2024)[1] |
Podíl na HDP | 1,19 % (2023)[2] |
Průmysl | |
Domácí dodavatelé | Mitsubishi Heavy Industries Mitsubishi Electric Mitsubishi Fuso Toyota Kawasaki Heavy Industries |
Hlavními protivníky japonských sil sebeobrany, tak jak je definuje národní bezpečnostní strategie z roku 2022, je Čína a Severní Korea.[3] V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022 je jako hrozba označeno také Rusko.[4] Za hlavního partnera jsou naproti tomu považovány Spojené státy americké.[3]
V rámci revize národní bezpečnostní strategie by také mělo proběhnout zreformování obranných sil a podstatné zvýšení obranného rozpočtu, s čímž se pojí akvizice nových zbraní, zejména balistických střel a střel dlouhého doletu schopných zasáhnout cíle v Číně a KLDR, bojových letounů F-35 a válečných plavidel vybavených systémem Aegis.[1][3] Do roku 2027 je plánováno dosažení obranného rozpočtu 2 % HDP, jakožto standardu NATO.[2] Tím se Japonsko stane, po USA a Číně, státem se třetími nejvyššími výdaji na obranu.[1]