Kníže Anhaltsko-desavský From Wikipedia, the free encyclopedia
Jan Jiří I. Anhaltsko-Desavský (9. května1567, Harzgerode – 24. května1618, Dessau) byl německý šlechtic z rodu askánců, mezi lety 1586–1603 společně se svými bratry anhaltskýkníže, od roku 1603 až do své smrti pak kníže Anhaltsko-desavský. Jan Jiří byl velice inteligentní, byl znalý v astrologii a alchymii a pozoruhodná je především jeho sbírka čítající přes tři tisíce knih.
Žofie Alžběta Anežka Magadalena Anna Marie Jáchym Arnošt Jan Kazimír Anna Alžběta Eleonora Dorota Sibyla Kristýna Jiří Aribert Kunhuta Juliana Zuzana Markéta Jana Dorota Eva Kateřina
Jan Jiří Anhaltsko-Desavský se narodil 9. května 1567 v Harzgerode do rodiny Jáchyma Arnošta a jeho první manželky Anežky. Byl první ze dvou synů (druhým byl Kristián), které Jáchym a Anežka měli, avšak když jeho matka roku 1569 zemřela, Jáchym neváhal dlouho a za dva roky se konala další svatba, tentokrát s württemberskou šlechtičnou Eleonorou. S tou měl Jáchym několik dalších synů, avšak dospělosti se dožili pouze tři: August, Rudolf a Ludvík.
Roku 1570, když byly Janu Jiřímu tři roky, zemřel jeho poslední strýc Bernard VII., a to a bez dědice. Díky jeho smrti se poprvé od roku 1252 znovu sjednotilo celé Anhaltsko a vládl mu Janův otec Jáchym Arnošt. O šestnáct let později, roku 1586, ale Jáchym Arnošt zemřel a Anhaltsko přenechal svým synům. Krom Jana Jiřího a Kristiána ale byli všichni nezletilí, hlavním správcem knížectví se tak stal Jan Jiří.
22. února 1588 si v Hederslebenu Jan Jiří vzal Dorotu (1561–1594), dceru Jana Albrechta VI., hraběte z Mansfeldu-Arnsteinu. Pár měl pět dětí. když roku 1594 Dorota zemřela, Jan Jiří již začal smlouvat další sňatek a o rok později si 21. února bral německou šlechtičnu, taktéž Dorotu, dceru Jana Kazimíra Falcko-Simmernského (třetí syn falckého kurfiřta Fridricha III.). Z druhého manželství vzešlo jedenáct dětí.
Roku 1603 byla sepsána smlouva mezi Janem Jiřím a jeho čtyřmi bratry, která opět rozdělila celé Anhaltsko (sjednotit se ho znovu povedlo až Leopoldu IV. z rodu Anhaltsko-desavských roku 1835) na několik částí. Nicméně, ještě další tři roky vládl Jan Jiří celému Anhaltsku a poté si každý z bratrů převzal svoji zemi, sám Jan Jiří získal Anhaltsko-Desavsko s původně hlavním městem Anhaltska, Desavou. Jako panovník svého knížectví usiloval o zrušení tradičních zvyků a liturgie římsko-katolické církve.
24. srpna 1617 založil Jan Jiří společně s nevlastním bratrem Ludvíkem spolek Fruchtbringende Gesellschaft. Stalo se tak na pohřbu jeho mladší sestry Doroty Marie. Později měl tento spolek až 890 členů a stal se tak největší německou jazykovou akademií.
Jan Jiří I. Anhaltsko-Desavský zemřel 24. května 1618 ve věku jednapadesáti let. Jeho nástupcem se stal prvorozený syn z druhého manželství: Jan Kazimír.
S Dorotou z Mansfeldu-Arnsteinu (23. 3. 1561 – 23. 2. 1594)[1]:
⚭ 1627 Filip Mořic z Hanau-Münzenbergu (25. 8. 1605 – 3. 8. 1638 Hanau), hrabě z Hanau-Münzenbergu od roku 1612 až do své smrti[37][38]
⚭ 1647 Fridrich Kazimír z Hanau-Lichtenbergu (4. 8. 1623 Bouxwiller – 30. 3. 1685 Hanau), hrabě z Hanau-Lichtenbergu (1641–1685) a hrabě z Hanau-Münzenbergu (1642–1685)[39][40]
8. Kunhuta Juliana (17. 2. 1608 Dessau – 26. 9. 1683 Rotenburg an der Fulda)[44][45][46]
⚭ 1642 Heřman IV. Hesensko-Rotenburský (15. 8. 1607 Kassel – 25. 3. 1658 Rotenburg an der Fulda), lankrabě hesensko-rotenburský od roku 1627 až do své smrti[47][48]