Jakub I. Skotský

Jakub I. (25. července 1394, Dunfermline – 21. února 1437, Perth), nejmladší syn Roberta III. a jeho ženy Anabelly Drummondové, byl králem Skotska v letech 1406 až 1437.

Jakub I.
Král Skotska
Jakub I.
Doba vlády	4. dubna 1406 – 21. února 1437
Narození	25. července 1394 Dunfermline Palace
Úmrtí	21. února 1437 (ve věku 42 let) Blackfriars, Perth
Pohřben	Perth Charterhouse
Předchůdce	Robert III.
Nástupce	Jakub II.
Manželka	Johana Beaufortová
Potomci	Markéta Isabela Eleonora Marie Jana Alexandr Jakub Anabela
Rod	Stuartovci
Otec	Robert III.
Matka	Anabella Drummondová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obavy o jeho bezpečnost v zimě 1405–1406 vedly k plánu odeslat ho do Francie. V únoru byl ale donucen přechodně hledat útočiště na Bass Rock ve Firth of Forth. Na cestu do Francie vyrazil až v polovině března, ale jeho loď byla přepadena anglickými piráty, Jakub byl zajat a předán Jindřichovi IV. V anglickém zajetí strávil dalších 18 let.

Z anglického zajetí byl propuštěn na počátku roku 1424. Ve Skotsku nebyl jeho příjezd příliš populární, k čemuž přispěla i výše výkupného (40 000 liber). Pro posílení své pozice zahájil preventivní útok proti šlechticům a některé z nich nechal uvěznit. Roku 1436 neuspěl v obléhání Roxburského hradu a musel vzdorovat neúspěšnému pokusu sira Roberta Grahama o jeho uvěznění na všeobecném sněmu. Byl zavražděn v noci z 20. na 21. únor 1437 při neúspěšném převratu vedeném jeho bývalým spojencem Waltrem Stewartem, hrabětem z Athollu.

Mládí

Jakub se narodil v červenci 1394 v Dunfermline. Zde a ve Scone strávil převážnou část dětství. Jeho matka zemřela, když mu bylo sedm let a o rok později byl zavražděn, zřejmě jeho strýcem Robertem Stewartem, vévodou z Albany, jeho bratr David. Jakub se tak stal dědicem trůnu a jedinou překážkou toho, aby následnictví přešlo do linie vévody z Albany. Vévoda z Albany a jeho spojenec Archibald Douglas utrpěli velké ztráty roku 1402 po porážce jejich vojska u Homildonu. Tentýž rok zemřeli další vlivní šlechtici a v zemi vzniklo mocenské vakuum.

V prosinci 1404 věnoval král svému synovi Jakubovi velká panství tak, aby si mohl vytvořit mocenskou základnu a byl chráněn od vlivu vévody z Albany. Plán odeslat mladého prince do Francie vznikl v zimě 1405–1406. V únoru 1406 biskup Wardlaw předal Jakuba do péče Jindřicha, hraběte z Orknejí a sira Davida Fleminga, spolu se silným vojenským doprovodem. To vyvolalo silnou reakci Jakuba Douglase, který se obával oslabení svého vlivu. V následné bitvě byl Fleming zabit, zatímco hrabě z Orknejí s Jakubem unikl do relativního bezpečí na Bass Rock. Asi po měsíci dorazila loď, která měla Jakuba odvézt do Francie. 22. března 1406 byla loď napadena anglickými piráty, kteří Jakuba zajali a předali ho do rukou anglického krále Jindřicha IV. Robert III. zemřel krátce poté, co se dověděl o zajetí svého syna.

Zajetí

Jakub jako nekorunovaný skotský král strávil v anglickém zajetí 18 let, zatímco vévoda z Albany povýšil z pozice zástupce do postavení správce země. Angličané dovolili Jakubovi, aby mu dělalo společnost několik jeho přátel a tak si zachoval kontakty se Skotskem.

Od roku 1419 začal být Jakub považován Jindřichem V. spíše za hosta než za zajatce. Jakubův vztah k anglickému králi se projevil i tím, že ho doprovázel roku 1420 při jeho tažení do Francie, kde se zapojil do boje proti Skotům, kteří bojovali na straně francouzského krále. V červenci se Jindřich i Jakub znovu vrátili do Francie a anglický král svěřil Jakubovi velení při obléhání Dreux. 31. srpna 1422 Jindřich zemřel a Jakub se vrátil na jeho pohřeb do Anglie.

Rada mladého krále Jindřicha VI. se snažila ukončit Jakubovo zajetí co nejdříve. V druhé polovině roku 1423 byly snahy o Jakubův návrat do Skotska, především vlivem odporu vévody z Albany, neúspěšné. Jakub ve Skotsku získal spojence v Archibaldovi, hraběti z Douglasu, ale jeho pozice v zemi nebyla příliš silná. Nátlak Jakubových spojenců nakonec vedl k tomu, že všeobecný sněm v srpnu 1423 souhlasil se zahájením jednání o Jakubově osvobození. Jakub se v únoru 1423 oženil s Janou Beaufortovou, sestřenicí Jindřicha V. V březnu 1424 byla dohodnuta výše výkupného (40 000 liber) a v dubnu téhož roku skončilo regentství vévody z Albany s tím, jak se Jakub vrátil do Skotska.

Vláda

Jakub se vrátil do země, jejíž ekonomika byla od 80. let trvale v recesi. Jakub byl 21. května korunován ve Scone. Při této příležitosti bylo, i z důvodu posílení jeho pozice, povýšeno do rytířského stavu 18 předních šlechticů, včetně syna vévody z Albany Alexandra. Jednání parlamentu, který byl svolán z důvodu diskuse, jak získat prostředky na výkupné, podpořilo Jakuba jako krále a částečně zvýšilo jeho příjmy.

Navzdory tomu byl Jakub závislý na podpoře šlechticů, a to především hraběte Douglase, jeho první kroky byly tedy nekonfrontační. Výjimkou byl postup vůči Waltrovi Stewartovi, synovi vévody z Albany, který byl dědicem Lennoxu, otevřeně kritizoval svého otce, neumožnil získat titul svému mladšímu bratrovi Alexandrovi a byl kritikem otcova souhlasu s Jakubovým návratem do země. S tichým svolením vévody z Albany ho Jakub nechal zajmout a uvěznit na Bass Rock. V tomto období si Jakub uvědomil, že nebude schopen porazit spojence vévody z Albany, pokud na jeho straně bude John Stewart, hrabě z Buchanu, který se vyznamenal v bitvách ve Francii na straně francouzského krále.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku James I of Scotland na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jakub I. Skotský na Wikimedia Commons