Július Viktory (31. ledna 1907 Podlužany – 17. března 1985 Bratislava[1]) byl slovenský a československý politik Komunistické strany Slovenska (respektive za KSČ), poválečný poslanec Slovenské národní rady a člen Sboru pověřenců.
| Július Viktory | |
|---|---|
| Poslanec Slovenské národní rady | |
| Ve funkci: 1946 – 1948 | |
| Ve funkci: 1948 – 1954 | |
| Pověřenec pro věci vnitřní | |
| Ve funkci: září 1945 – srpen 1946 | |
| Předchůdce | Gustáv Husák |
| Nástupce | Mikuláš Ferjenčík |
| Pověřenec spravedlnosti | |
| Ve funkci: březen 1948 – září 1951 | |
| Předchůdce | Andrej Buza |
| Nástupce | Rudolf Strechaj |
| Pověřenec - předs. Slov. úřadu pro tělesnou výchovu a sport | |
| Ve funkci: říjen 1949 – prosinec 1954 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSS (KSČ) |
| Narození | 31. ledna 1907 Podlužany  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 17. března 1985 Bratislava  Československo |
| Profese | advokát, soudce a politik |
| Ocenění | Řád práce |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Původní profesí byl právník.[2] Pracoval jako soudce v Bánovcích nad Bebravou.[3] Byl aktivní i jako sportovní funkcionář. Angažoval se v Sokolu a Slovenském výboru tělesné výchovy a sportu. Organizoval na Slovensku závody v lehké atletice. V roce 1967 pomohl oživit tradici závodu Národný beh Devín - Bratislava. Sám aktivně sportoval ve vrhu koulí a hodu diskem. V těchto disciplínách byl reprezentantem Slovenska a držitelem slovenských rekordů.[3][4]
V letech 1939–1945 byl prokurátorem na Státním zastupitelství v Bratislavě. Pomáhal ale politickým vězňům. V únoru 1945 byl zatčen, ale podařilo se mu utéci.[1] Za druhé světové války se podílel na odboji a po válce mu byl udělen Československý válečný kříž 1939 a Řád Slovenského národní povstání 1. třídy.[3]
Do KSS vstoupil v roce 1945.[1] V období let 1946–1962 se uvádí jako účastník zasedání Ústředního výboru KSS.[5]
V 6. Sboru pověřenců zastával v období září 1945 – srpen 1946 post Pověřence pro věcí vnitřní.[6] Pak ho na základě výsledků voleb v roce 1946, v nichž vyhrála na Slovensku výrazně nekomunistická Demokratická strana nahradil (se souhlasem Demokratické strany) nestraník Mikuláš Ferjenčík. Ján Ursíny později hodnotil tuto nominaci jako chybu, protože Ferjenčík nebyl silným politikem a ponechal si v úřadu většinu lidí po Viktorym, včetně jeho sekretářky, takže komunisté měli i nadále kontrolu nad tímto klíčovým rezortem.[7]
Po volbách v roce 1946 zasedl do Slovenské národní rady.[8] Do SNR byl zvolen i v následných volbách roku 1948.[9]
V lednu 1948 zasedl ve zvláštní komisi českých a slovenských komunistů, která řešila státoprávní otázky v souvislosti s přípravou nové ústavy Československa.[10]
V prvním poúnorovém 9. Sboru pověřenců i 10. Sboru pověřenců byl od března 1948 do září 1951 pověřencem spravedlnosti. Od října 1949 působil rovněž jako pověřenec – předseda Slovenského úřadu pro tělesnou výchovu a sport.[6]
Později zastával funkci náměstka předsedy Nejvyššího soudu Československé republiky.[3] V letech 1956–1960 působil jako velvyslanec Československa v Maďarsku.[2] Byl mu udělen Řád práce.[11]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
