Ivan III.
moskevský velkokníže / From Wikipedia, the free encyclopedia
Ivan III. Vasiljevič (rusky Иван III Васильевич; 22. ledna 1440, Moskva – 27. října 1505 tamtéž), též zvaný Veliký, byl od roku 1462 veliký kníže moskevský z rodu Rurikovců. Významně rozšířil území Moskevské Rusi dobytím dalších ruských knížectví a začal používat titulu veliký kníže, resp. gosudar vší Rusi (velikij kňaz vseja Rusi). Vítězstvím nad Velkou hordou roku 1480 ukončil staletou nadvládu nástupců mongolské říše. Nechal přestavět moskevský Kreml, který získal charakteristické věže a hradby.
Ivan III. | |
---|---|
Kníže moskevský | |
Doba vlády | 5. dubna 1462 – 27. října 1505 |
Korunovace | 14. dubna 1502 |
Narození | 22. ledna 1440 Moskva |
Úmrtí | 27. října 1505 (ve věku 65 let) Moskva |
Pohřben | Archandělský chrám |
Předchůdce | Vasilij II. |
Nástupce | Vasilij III. |
Manželky | I. Marie Borisovna Tverská II. Žofie Palaiologovna |
Potomci | Ivan Ivanovič Vasilij III. Jiří Ivanovič Dimitrij Ivanovič Šimon Ivanovič Andrej Ivanovič Helena Moskevská |
Dynastie | Rurikovci |
Otec | Vasilij II. |
Matka | Marie Jaroslavna Borovská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ivan III. položil základy ruského státu jako říše nárokující si jednak nadvládu nad historickou Rusí, jednak dědictví zaniklé Byzantské říše, což stvrdil sňatkem s princeznou Sofií Palaiologovnou. Převzal odtud znak dvouhlavého orla a prosazoval myšlenku Moskvy jako po Konstantinopoli „třetího Říma“. Příležitostně užíval císařský titul car, avšak teprve jeho vnuk Ivan IV. Hrozný se nechal korunovat na cara vší Rusi a dokončil přeměnu moskevského velkoknížectví na Ruské carství.