Ismá‘íl II.
perský šáh z dynastie Safíovců / From Wikipedia, the free encyclopedia
Ismá‘íl II., celým jménem Zillulláh Abú-l-Muzaffar Sultán Ismá‘íl Šáh (květen 1537 Kumm – 24. listopadu 1577 Kazvín), byl perský šáh z dynastie Safíovců vládnoucí v letech 1576–1577. Byl třetím synem šáha Tahmáspa I. a jeho ženy Kadamalí Sultán Begúm, jeho (starším) bratrem byl pozdější šáh Muhammad Chodábende.
Ismá‘íl II. | |
---|---|
Narození | 31. srpna 1533 Kazvín |
Úmrtí | 24. listopadu 1577 (ve věku 44 let) Kazvín |
Místo pohřbení | Kazvín |
Povolání | astronom a panovník |
Nábož. vyznání | islám |
Rodiče | Tahmásp I. a Begum Sultan |
Rod | Safíovci |
Příbuzní | Muhammad Chodábende (sourozenec) |
Funkce | šáh (1576–1577) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ismá‘íl II., korunovaný 22. srpna 1576, se stal panovníkem po zavraždění svého mladšího bratra Hajdara Mírzy (1555–1576), jenž za zmatků po smrti Tahmáspa I. sám usiloval o vládu. Ismá‘ílovu volbu favorizoval především kızılbašský kmen Afšárů, jehož předáci měli později hrát významnou roli v perských dějinách. V pramenech je šáh většinou popisován jako krutý a nemilosrdný vládce; prý usiloval o život všech svých bratrů a jen předčasná smrt na předávkování opiem mu v uskutečnění záměru zabránila.