Irská občanská válka (irsky Cogadh Cathartha na hÉireann; 28. června 1922 – 24. května 1923) byla válka, která následovala po Irské válce za nezávislost a provázela založení Irského svobodného státu (země, která byla nezávislá na Spojeném království, ale zůstávala součástí Britského impéria).
Tento článek nebo jeho část potřebuje
stylistické (slohové) úpravy.
Stručná fakta Trvání, Místo ...
Irská občanská válka |
---|
Vojáci Národní armády na palubě lodi během občanské války |
|
Trvání | 28. června 1922 – 24. května 1923 |
---|
Místo | Irský svobodný stát |
---|
Příčiny | anglo-irská dohoda |
---|
Výsledek | Vítězství prodohodových jednotek, potvrzení vzniku Irského svobodného státu, porážka protidohodových sil |
---|
Strany |
---|
|
Velitelé |
---|
|
Síla |
---|
Národní armáda: 55 000 Vzdušné síly: 10 CID: 350
| 15 000
|
|
Ztráty |
---|
Národní armáda: 800 CID: 4
| 1 000? - 3 000? 12 000 uvězněných
|
|
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít
Občanskou válku mezi sebou vedly dvě skupiny irských republikánů. Ozbrojené síly prozatímní vlády (Irského svobodného státu) podporovaly anglo-irskou smlouvu, kdežto republikánská opozice viděla ve smlouvě zradu Irské republiky (která byla vyhlášena během Velikonočního povstání). Mnozí z těch, kteří bojovali v konfliktu, byli během Irské války za nezávislost členy Irské republikánské armády.
Občanskou válku vyhrály síly Irského svobodného státu, které byly vyzbrojeny zbraněmi poskytnutými britskou vládou. Irská občanská válka měla pravděpodobně na svědomí více životů než Irská válka za nezávislost a na celé generace rozdělila irskou společnost.[1] Dnes jsou dvě hlavní politické strany v Irsku Fianna Fáil a Fine Gael přímými „potomky“ dvou znepřátelených stran ve válce.[2]