Intruzivní hornina
From Wikipedia, the free encyclopedia
Intruzivní hornina, hlubinná, případně plutonická hornina, je označení vyvřelé horniny, která utuhla pod povrchem Země, v kůře. Nejčastěji se vyskytující intruzivní horninou je granit.
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cc/Gabbro.jpg/320px-Gabbro.jpg)
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/77/Qapf_diagram_plutonic_05.svg/640px-Qapf_diagram_plutonic_05.svg.png)
Intruzivní horniny se dále dělí na:
- hlubinné – utuhnuté ve větších hloubkách (obvykle jsou rovnoměrně zrnité a tvoří tělesa větších rozměrů)
- žilné – tvoří výplně žil (tělesa menších rozměrů a obsahují minerální zrna různých velikostí, jakož i příměsi nekompaktabilních prvků, jako bor, fluor, aj.)
Struktury, vytvořené intruzemi, nabývají různé rozměry od malých žil, až po obrovská tělesa (nazývaná plutony). Když utuhnou pod povrchem, jejich tvar a velikost se zjišťuje nepřímo různými geofyzikálními metodami, případně jsou pozorovatelné při erozi nadloží. Podle velikosti a tvaru se dělí na:
- Batolity – tělesa obrovských rozměrů a nepravidelných tvarů
- Lakolity – menší tělesa hřibovitého tvaru, umístěné rovnoběžně mezi vrstvami starších hornin
- Dajky – svislá, úzká tělesa
- Silly – vodorovně orientovaná, tenká, plochá tělesa
- Neky – svislá tělesa téměř kruhového průřezu, výplně vulkanických komínů