![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/30/Inkerin_lippu.svg/langcs-640px-Inkerin_lippu.svg.png&w=640&q=50)
Ingrijští Finové
subetnikum Finů žijící v Ingrii / From Wikipedia, the free encyclopedia
Ingrijští Finové neboli Ingrijci (finsky inkeriläiset nebo inkerinsuomalaiset) jsou subetnikem Finů, kteří žijí v Ingrii, jež je dnes součástí Leningradské oblasti v severozápadním Rusku. Jedná se o potomky Finů, kteří tam byli přivedeni z provincie Savo a Karelské šíje v 17. století, kdy Finsko i Ingrie byly součástí Švédska.
Ingrijští Finové | |
---|---|
![]() Vlajka Ingrijců | |
Země s významnou populací | |
Finsko, Rusko | |
Finsko![]() | 25 000[1] |
Rusko![]() | 20 300 (2010)[2] |
Estonsko![]() | 10 639 (2010)[3] |
Ukrajina![]() | 768 (2001)[4] |
Jazyk(y) | |
Finština • Ruština • Ingrijská finština | |
Náboženství | |
Luteránství | |
Příbuzné národy | |
ostatní baltofinské národy |
Na rozdíl od původních dvou baltofinských národů Ingrie, Votů a Ižorů, vyznávají místo pravoslaví luteránství.
Hovoří tzv. ingrijskou finštinou, jež spadá do jihovýchodních finských nářečí. Jazyk ingrijských Finů (finsky inkerin murre) patří k východním dialektům finského jazyka.[5]
V prvním celosovětském sčítání lidu z roku 1926 bylo zaznamenáno 114 831 „leningradských“ neboli ingrijských Finů.[6] Po druhé světové válce se jich však hodně usídlilo v Estonsku. Po rozpadu Sovětského svazu se okolo 25 000 ingrijských Finů přestěhovalo z Ruska a Estonska zpět do Finska.[7] Od roku 2005 jsou oficiálně uznanou minoritou v Estonsku.
V současnosti ingrijští Finové žijí většinou v Rusku (Petrohrad, Leningradská oblast, Karélie, západní Sibiř), Estonsku, Finsku, a Švédsku.[8]
Ingijské písemnictví zastupuje především epos Liekku Mirji Kemppinen.