Individuální psychologie
psychologická škola / From Wikipedia, the free encyclopedia
Individuální psychologie je jedním z psychologických směrů, které patří do oblasti hlubinné psychologie. Jejím zakladatelem je rakouský psychiatr a psycholog Alfred Adler.
Adler byl nejdříve spolupracovníkem Sigmunda Freuda, ale když v roku 1911 vypracoval vlastní koncepci individuální psychologie, odklonil se od Freudovy psychoanalýzy. Největší rozdíl je v hlavním motivu lidského jednání, za který Freud považoval sexuální pud, dle Adlera jím je tzv. pud sebeuplatnění. V individuální psychologii je motivací chování člověka jeho budoucnost, kdežto v psychoanalýze je to minulost. Tvrdí proto, že si vytváříme fiktivní cíle, které vychází z našeho subjektivního vnímání světa. Je tomu tak, protože člověk přirozeně touží po tom stát se lepším člověkem. Dalším rozdílem je pojem mysli. V psychoanalýze je představený ledovec, kde větší část ledovce (nevědomí) je skrytá pod hladinou a menší (vědomí) je “nahoře”, světu viditelné, naopak u individuální psychologie je pojem mysli reprezentován stromem s malými kořeny (nevědomí), ale bujným porostem nad zemí (vědomí).
Adler byl jeden z prvních psychologů, jenž začal brát člověka jako sociálního jedince a jako jeden celek (individuum).
Hlavními tématy, kterými se individuální psychologie zabývá jsou účelovost lidského chování, pocit spolupatřičnosti, komplex méněcennosti a nadřazenosti. Také se zabývá sourozeneckými vztahy a psychologií snů.