Imortalizované buněčné linie
From Wikipedia, the free encyclopedia
Imortalizované buněčné linie jsou buněčné kultury, které se díky změnám v genetické informaci mohou vyhnout buněčné senescenci, a jsou tedy schopné se dělit neomezeně.[1] Takovéto buňky jsou buď přímo izolované z nádorové tkáně, nebo je schopnost neomezeného dělení navozena transformací. Buňky mohou být transformovány buď spontánní cestou nebo uměle (například pomocí infikování virem nebo chemickým ošetřením). Díky schopnosti neomezeného dělení mohou být tyto buňky kultivovány in vitro po téměř neomezeně dlouhou dobu, v čemž spočívá hlavní výhoda. Naopak jejich nevýhodou je velká odlišnost od původních vlastností in vivo.