Srpatka ibisovitá (Ibidorhyncha struthersii) je pták z řádu dlouhokřídlých, jediný zástupce čeledi srpatkovití (Ibidorhynchidae). Vyskytuje se na štěrkových březích řek ve vysokohorských polohách střední Asie a himálajského pohoří. Vzhledově se jedná o velmi nápadného, těžko zaměnitelného ptáka: dlouhý, dolů stočený zobák je červený, většina opeření je šedá, břicho je bílé, obličejová maska je černá a horní část hrudi ohraničuje černý pásek.
 Srpatka ibisovitá | |
|---|---|
 Srpatka ibisovitá (Indie) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | dlouhokřídlí (Charadriiformes) |
| Čeleď | srpatkovití (Ibidorhynchidae) Bonaparte, 1856 |
| Rod | srpatka (Ibidorhyncha) Vigors, 1832 |
| Binomické jméno | |
| Ibidorhyncha struthersii Vigors, 1832 | |
 Mapka s rozšířením (zeleně) | |
| Synonyma | |
Clorhynchus strophiatus Hodgson, 1835 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Systematika
Za formální autoritu druhu se považuje irský zoolog Nicholas Aylward Vigors, který druh popsal v roce 1831 na základě ilustrace Johna Goulda. Anglický zoolog Brian Houghton Hodgson sice popsal druh již o dva roky dříve jako Red-billed Erolia, avšak jeho rukopis zaslaný Asijské společnosti v Bengálsku (Asiatic Society of Bengal) byl spolu s omluvou od redaktora publikován až v roce 1835.[2][3] Hodgson později navrhl pro druh nový rod Clorhynchus,[4] který se však neujal a moderní taxonomie druh pojmenovává jako Ibidorhyncha struthersii.[5] Název rodu Ibidorhyncha je odvozen z řeckého ibis (pták ibis) a lophos (chocholka). Druhové jméno struthersii je připomínkou skotského anatoma Johna Strutherse (1823–1899).[6]
Systematické zařazení srpatky ibisovité vzbuzovalo dlouhou dobu mezi vědci debaty. Moderní taxonomie tento druh nejčastěji řadí do samostatné čeledi srpatkovití (Ibidorhynchidae) v rámci podřádu Charadrii a řádu dlouhokřídlých. Z genetických a morfologických analýz vyplývá, že blízkými příbuznými srpatkovitých jsou ústřičníkovití (Haematopodidae) a tenkozobcovití (Recurvirostridae).[7][8][9][10][11] Jedná se o monotypický taxon.[5]
Výskyt
Hnízdí u kamenitých koryt řek v téměř celé jižní části střední Asie,[12] obvykle v nadmořské výšce 1700–4400 m n. m. Mimo hnízdní období pak může sestupovat až po nadmořskou výšku 100 m n. m.[13]
Popis
Srpatka ibisovitá dorůstá 38–41 cm. Je převážně šedá s bílou spodinou těla, červenými končetinami a dlouhým, výrazně zahnutým zobákem. Obličej má černý, stejného zbarvení je také nápadný pruh na hrudi. Obě pohlaví jsou si zbarvením velice podobná, mladí ptáci pak postrádají černé zbarvení obličeje a tmavý pruh na hrudi.[14]
Biologie a ekologie
O biologii a ekologii druhu toho není příliš známo, což je částečně dáno samotářskou povahou srpatky, a částečně špatnou dostupností jejího habitatu.[7] Žije jednotlivě, v párech nebo malých hejnech o 5–6 jedincích.[15] Živí se různými bezobratlými, včetně larev chrostík či jepic.[16]
Je zřejmě monogamní, mateřskou píči zajišťují oba rodiče. Hnízdo má podobu jednoduchého mělkého důlku na břehu řeky, občas vystlaného malými oblázky.[7] Hnízdí na zemi v rozmezí od dubna do května, v jedné snůšce jsou 2–4 vejce.[15] Rodiče patrně nekrmí svá ptáčata přímo. K prvnímu letu dochází ve věku kolem 50 dní, ptáčata zůstávají v blízkosti rodičů až do první zimy.[7]
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
