Husitskézbraně byly inspirovány většinou tím, s čím husité uměli zacházet nejlépe – tedy zemědělskými nástroji.[zdroj?] Vyvinuly se z nich ale obávané a nebezpečné zbraně. Husité také jako jedni z prvních v Evropě používali hromadně palné zbraně.[zdroj?]
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Řemdih – okovaná koule na dlouhém řetězu přikovaná k dřevěné násadě; někdy se nazývala prostě koule na řetěze.
Kopí s hákem – obyčejné kopí s hákem ke stahování jezdců z koní.
Šídlo – zbraň s protáhlou špicí na dřevěné násadě, sloužila k bodání do protivníků.
Sudlice – sečná i bodná zbraň na dřevěné násadě; jedním druhem sudlice je sudlice ušatá, u které jsou uši tvořeny bodáky po stranách.
Kropáč – vlastně řemdih, na kterém byla koule přímo na násadě (bez řetězu); nazývala se podle toho, že se s ní kropili protivníci.
Okovaný cep – nejobávanější husitská zbraň – cep s bodáky.
Halapartna – sečná i bodná zbraň na dlouhé násadě, obvykle se vytvořila přivázáním kosy souběžně s násadou; užívala se i v pozdějších dobách, značně dokonalejší.
Meč – klasický meč; Husité jej užívali bez jakéhokoliv zdobení.
Palcát – krátká úderná zbraň, sloužila k boji zblízka; byl to také odznak moci táborskýchhejtmanů.
Kuše (samostříl) – obyčejná kuše; husité z nich stříleli z bojových vozů.
Prak – starobylá zbraň z pásu kůže, který se roztočil nad hlavou a ze kterého puštěním jednoho konce vylétl kámen; praky používala hlavně práčata, děti bojující v armádě.
Houfnice – polní dělo opatřené lafetou na kolech; název podle užívání u houfů.