Hostivít
český mytický kníže / From Wikipedia, the free encyclopedia
Hostivít byl legendární český vládce v 9. století, syn rovněž legendárního Neklana a podle Kosmy otec prvního doloženého Přemyslovce Bořivoje. Uzavřela se tak éra bájných potomků Přemysla a Libuše.
Hostivít | |
---|---|
legendární český kníže | |
![]() | |
Náboženství | slovanské (pohanské) |
Úmrtí | 870 České knížectví |
Potomci | Bořivoj I. Český |
Otec | Neklan |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jedna z teorií týkajících se počtu těchto bájných knížat je podepřena freskami na zdech rotundy v moravském Znojmě, ale Anežka Merhautová tvrdila, že tyto fresky zobrazují historicky doložené Přemyslovce včetně moravských údělníků.[1]
Kosmas nenapsal o Hostivítovi mnoho. Jeden ze zápisů tvrdí, že když se narodila Svatá Ludmila, Hostivít a Ludmilin otec Slavibor sjednali svatbu mezi svými dětmi. Tento záznam může odkazovat ke zmínce o procesí neznámé nevěsty v roce 871, o kterém píší Fuldské letopisy.
Hostivít prý měl bratra Děpolta, který zdědil zem Kouřimskou.
Hostivítovým synem měl být první historicky doložený Přemyslovec Bořivoj I. Jeho potomci sice českým zemím nevládli na věky věkův, poslední z rodu Václav III. byl zavražděn v roce 1306, ale díky ženám pokračovala rodová linie po přeslici i v dalších dynastiích, jako byli Lucemburkové, Jagellonci, Habsburkové a Habsbursko-Lotrinská dynastie.