Honorius (císař)
západořímský císař / From Wikipedia, the free encyclopedia
Flavius Honorius (9. září 384 – 15. srpna 423) byl západořímský císař od roku 395 až do své smrti. Poté, co zemřel jeho otec Theodosius I., získal společně se svým bratrem vládu nad zanikajícím Římským impériem. Zatímco jeho bratr Arcadius se stal východořímským císařem, Honorius převzal vládu nad západořímskou říší. Později se ukázal jako jeden z nejslabších pozdně antických císařů, místo něhož vykonávali moc jeho generálové a dvořané. Jeho panování provázela téměř nepřetržitá série pohrom, neboť vpády germánských kmenů a četná povstání během několika málo let bezmála rozvrátily Západ.
Honorius | |
---|---|
západořímský císař | |
Honorius | |
Doba vlády | 23. ledna 395 – 15. srpna 423 |
Úplné jméno | Flavius Honorius Augustus |
Narození | 9. září 384 Konstantinopol |
Úmrtí | 15. srpna 423 Ravenna |
Pohřben | Stará bazilika sv. Petra |
Předchůdce | Theodosius I. |
Nástupce | Joannes |
Manželky | Marie Thermantia |
Dynastie | theodosiovská |
Otec | Theodosius I. |
Matka | Aelia Flaccilla |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zpočátku určoval chod státu Honoriův vojevůdce Stilicho, prosazující konfrontační politiku vůči východnímu dvoru v Konstantinopoli. Z rozepří mezi oběma polovinami impéria těžili Vizigóti, vedení Alarichem, kteří opakovaně pronikli do Itálie a donutili Honoria stáhnout se do Ravenny. Stilicho je sice odrazil a posléze zdolal i vpád Gótů v čele s králem Radagaisem, v roce 406 však Alani, Vandalové a Svébové překročili Rýn a po třech letech pustošení Galie vtrhli do Hispánie. Mezitím vypuklo několik vzpour, což přivodilo Stilichonův pád v roce 408. Všeobecného zmatku využil Alarich a roku 410 s Vizigóty obsadil a vyplenil Řím. Zhruba v téže době, po uzurpaci Konstantina III., Římané fakticky ztratili Británii. V pozdější fázi Honoriovy vlády se v bojích s uzurpátory a barbarskými útočníky vyznamenal generál Constantius. Honorius ho oženil se svojí sestrou Gallou Placidií, a v roce 421 ho dokonce učinil spolucísařem. Constantius nicméně zanedlouho zemřel a sotva po dvou letech stihla smrt i Honoria. V Itálii se pak za císaře prohlásil uzurpátor Joannes.