Hluk (okres Uherské Hradiště)
město v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
Hluk (německy Hulken) je město v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, 10 km jihovýchodně od Uherského Hradiště na potoce Okluky. Žije zde přibližně 4 300[1] obyvatel.
| Hluk | |
|---|---|
 Hlucká tvrz | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Uherské Hradiště |
| Obec s rozšířenou působností | Uherské Hradiště (správní obvod) |
| Okres | Uherské Hradiště |
| Kraj | Zlínský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°59′17″ s. š., 17°31′36″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 289 (2024)[1] |
| Rozloha | 28,39 km²[2] |
| Katastrální území | Hluk |
| Nadmořská výška | 222 m n. m. |
| PSČ | 687 25 |
| Počet domů | 1 362 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Hřbitovní 140 687 25 Hluk mesto@mestohluk.cz |
| Starosta | David Hájek (ODS) |
| Oficiální web: www | |
  Hluk | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 592170 |
| Kód části obce | 39900 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město nese svůj název (už od nejstarších dokladů) podle hlučně tekoucí vody. Jiné výklady původu jména jsou nevěrohodné.[4]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1294.
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Hluku.
- Tvrz Hluk
- Kostel svatého Vavřince postavený v letech 1735–1740
- Boží muka Pod Babíma horama
- Fara
- Kino Hluk (1927–2017)
- Památkové domky v Klebetově
- Přírodní památka Okluky
- Přírodní rezervace Kobylí hlava
- Přírodní památka Pod Husí horou
Autopal je továrna na výrobu automobilové osvětlovací a klimatizační techniky, vyráběné v nadnárodní společnosti Hanon systems. Závod v Hluku se specializuje na chladicí a klimatizační techniku.
Jízda králů
Město je proslaveno tradiční jízdou králů, která se koná každé tři roky první víkend v červenci. Tato lidová tradice připomíná historickou událost, kdy král Matyáš Korvín po prohrané bitvě u Uherského Brodu prchal skrze Hluk v ženském přestrojení.
V současnosti je tradice udržována stylem, kdy přes město je na opentlených a ozdobených koních vezen malý chlapec v ženském hluckém kroji v doprovodu krojovaných legrutů. Průvod je doplněn o několik stovek krojovaných občanů města, okolních obcí, zahraničních a domácích folklorních souborů.
Hudba
S jízdou králů je také spojen každoroční festival dechových hudeb (pořádán vždy v sobotu v prvním týdnu v červenci) a folklorní festival (pořádán vždy v neděli). v Hluku také působí řada dalších kapel či cimbálových muzik. Mezi nejznámější patří DH Šarovec a DH Kosenka. Dále pak CM Babica, CM Ženičky, CM Šefranica.
Soubory a spolky
V Hluku působí široké spektrum souborů, spolků, kroužků a dalších zájmových oblastí. Mezi ně kapely a cimbálové muziky patří také folklorní soubory pracující buďto při Základní škole Hluk nebo pracující za podpory města Hluk. Jmenovitě to jsou: ženský pěvecký sbor Ženičky, Mužský pěvecký sbor, Folklorní soubor Okluky, Folklorní soubor Dolňácko a dále pak dětské folklorní soubory od nejmenších to jsou DFS Košuláčci, DFS Žarůžek, DFS Hluboček. Dětské soubory pracují při ZŠ Hluk.
Esperanto
V roce 1933 byl v Hluku založen klub esperantistů (součást Svazu československých esperantistů), jehož členové udržovali korespondenční kontakty s mluvčími esperanta v mnoha zemích světa a pozvali do Hluku několik významných cestovatelů, kteří přednášeli v esperantu s tlumočením do češtiny před místním publikem (Henrik Seppik přednášel o Laponsku, Erika Seppiková o Estonsku, Joseph R. Scherer z USA o cestě po Přední Indii, černoch Kola Ajayi o Africe). Každoročně se také konaly večírky s bohatým česko-esperantským programem a v roce 1937 byla sehrána divadelní hra Jízdní hlídka s legionářskou tematikou od Františka Langera v esperantském překladu Kavaleria patrolo.[5][6][7]
- Dominik Černý (1903–1973), malíř malující hlucké kroje a Hluk
- František Hořínek (1887–1977), učitel, kronikář, napsal knihu Slovácké městečko Hluk
- Jan Konstantin Kessler (1892–1943), československý legionář, plukovník zdravotnické služby (generál zdravotnické služby in memoriam), překladatel, člen Ústředního vedení Obrany národa, popravený nacisty
- František Kožík (1909–1997), spisovatel; ve svém díle Na dolinách svítá popisuje tvrz Hluk, na kterou umístil fiktivní postavu hejtmana Šarovce
- Käthe Odwody (1909–1997), rakouská odbojářka
- František Omelka, prozaik, esperantista, učitel
- Jan Smital (1896–1955), malíř
- Antonín Zelnitius, učitel, archeolog
- Stanislav Vavřínek (* 1972), dirigent[8]
Nádvoří tvrze
Náměstí Komenského
Kostel svatého Vavřince
Památkově chráněné domky v ulici Rajčovna
Památkově chráněné domky v Hluku
Věž kostela svatého Vavřince
Bývalé hlucké kino (od r. 2017 ZUŠ Hluk)
Základní umělecká škola Hluk
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
