Hlubokomořský příkop
prohlubeň na mořském dně / From Wikipedia, the free encyclopedia
Hlubokomořský příkop je dlouhá a zároveň úzká topografická deprese na mořském dně. Příkopy jsou nejhlubšími místy na Zemi. Je to topografický projev subdukčních zón.
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c4/Peru-Chile_trench.jpg/320px-Peru-Chile_trench.jpg)
Anglický termín trench (trenč) používaný pro pojmenování hlubinných příkopů, použil poprvé James Johnstone v roce 1923. Termín pro pojmenování dlouhých prohlubní v zemské kůře měl být obdobou anglického pojmu označujícím zákopy, známé hlavně po první světové válce.[1]
Hlubokomořské oceánské příkopy vznikají při střetu dvou litosférických desek, konkrétně při podsouvání jedné desky pod druhou. Paralelně s nimi se vyskytují vulkanické ostrovní oblouky (příp. řetězy vulkanických pohoří) ve vzdálenosti asi 200 kilometrů od příkopu. Příkopy obvykle poklesávají 3 až 4 km pod oceánské dno. Nejhlubší místo je prohlubeň Challenger v Marianském příkopu — 10 994 metrů pod hladinou moře.