Hledání ztraceného manžela
From Wikipedia, the free encyclopedia
Hledání ztraceného manžela je typ pohádky, vyprávějící o dívce, která si bere za manžela zvíře či monstrum, které se ukáže být očarovaným člověkem. Ten je po sérii překážek překonaných dívkou zbaven kletby a příběh šťastně končí. Tento typ příběhu patří k nejrozšířenějším – folklorista Jan Ojvind Swahn sestavil seznam více než jedenácti set pohádek do něj spadajících. Spadá pod něj řada známých pohádek: O bílém hadu; Eglė, královna hadů nebo Na východ od slunce a na západ od měsíce. Dále se k němu řadí také příběhy u nichž známe autory: Kupid a Psyché z Apuleiova románu Zlatý osel (konec 2. století) a Kráska a zvíře spisovatelky Gabrielle-Suzanne de Villeneuve (1740). Je pravděpodobné že tyto autorské příběhy měly vliv i na podobné pohádky chápané jako lidové.[1][2]
V Aarneho–Thompsononovo-Utherovo katalogu je tento typ označovaný jako ATU 425 The Search for the Lost Husband. Podobají se mu další příběhy o očarovaném muži jako je například Sněženka a Růženka (426), Král lindworm (433B) nebo Žabí princ (440). Všechny tyto pohádky pak patří do širšího typu O nadpřirozeném či očarovaném manželovi, manželce či jiném příbuzném, označovaném čísly 400 až 459.[3]
Feminističtí folkloristé někdy považují označení typu za sexistické. Obdobný typ ATU 400 je označován jako „ muž na výpravě za ztracenou ženou“, a zdálo by se tak na místě že by měl být ATU 425 nazýván „žena na výpravě za ztraceným mužem“. Namísto toho je však žena v popisu příběhu zcela vynechána.[1]