Historie výzkumu vakcín proti covidu-19
From Wikipedia, the free encyclopedia
SARS-CoV-2 (koronavirus 2 těžkého akutního respiračního syndromu), virus způsobující covid-19, byl izolován na konci roku 2019.[1] Ke zveřejnění jeho genetické sekvence došlo 11. ledna 2020. Vyvolalo to naléhavou mezinárodní odezvu na urychlení vývoje ochranné vakcíny proti covidu-19.[2][2][3] Od roku 2020 byl vývoj vakcín urychlen díky bezprecedentní spolupráci mezi členy nadnárodního farmaceutického průmyslu a mezi vládami.[4] Do června 2020 korporace, vlády, mezinárodní zdravotnické organizace a univerzitní výzkumné skupiny investovaly desítky miliard dolarů do vývoje desítek kandidátů na vakcínu a do přípravy globálních očkovacích programů proti infekci covidu-19.[2][5][5][6] Podle Koalice pro inovativní epidemickou připravenost se na geografickém rozložení vývoje vakcíny ukazuje, že severoamerické subjekty mají asi 40 % aktivity ve srovnání s 30 % v Asii a Austrálii, 26 % v Evropě a několika projekty v Jižní Americe a Africe.[2][4]
V únoru 2020 Světová zdravotnická organizace sdělila, že neočekává dostupnost vakcíny proti SARS-CoV-2 za méně než 18 měsíců.[7] Virolog Paul Offit poznamenal, že při zpětném pohledu byl vývoj bezpečné a účinné vakcíny během 11 měsíců pozoruhodným počinem.[8] Rychle rostoucí míra infekce covidu-19 po celém světě během roku 2020 podnítila mezinárodní aliance a vlády, aby urychleně zajistily zdroje na výrobu více vakcín ve zkrácených lhůtách,[9] přičemž čtyři kandidáti na vakcínu byli použiti v březnu v klinickém hodnocení u lidí.[2][10]
Dne 24. června 2020 schválila Čína vakcínu CanSino pro omezené použití v armádě a dvě inaktivované virové vakcíny pro nouzové použití ve vysoce rizikových povoláních.[11] Dne 11. srpna 2020 Rusko oznámilo schválení své vakcíny Sputnik V pro nouzové použití, ačkoli o měsíc později bylo distribuováno pouze malé množství vakcíny pro použití mimo studii fáze 3.[12]
Partnerství Pfizer–BioNTech předložilo 20. listopadu 2020 americkému Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv žádost o registraci pro nouzové použití mRNA vakcíny BNT162b2.[13][14] Dne 2. prosince 2020 Agentura pro regulaci léčiv a zdravotnických produktů Spojeného království vydala dočasné schválení pro vakcínu Pfizer–BioNTech[15][16] a stala se tak první zemí, která vakcínu schválila, a první zemí v západním světě, která schválila použití vůbec jakékoli vakcíny proti covidu-19.[17][18][19] K 21. prosinci 2020 mnoho zemí a Evropská unie[20] povolily nebo schválily vakcínu Pfizer–BioNtech. Bahrajn a Spojené arabské emiráty udělily nouzovou registraci vakcíně Sinopharm BIBP.[21][22] Dne 11. prosince 2020 udělila FDA povolení k nouzovému použití pro vakcínu Pfizer.[23] O týden později schválila nouzové použití mRNA-1273 vakcíny Moderna.[24][24][25][26]
Dne 31. března 2021 oznámila ruská vláda, že zaregistrovala první vakcínu proti covidu-19 pro zvířata.[27] Nese název Carnivac-Cov a jde o inaktivovanou vakcínu pro masožravá zvířata, včetně domácích mazlíčků, zaměřenou na prevenci mutací, ke kterým dochází při mezidruhovém přenosu SARS-CoV-2.[28]