Hanušovická vrchovina

Hanušovická vrchovina (německy Hannsdorfer Bergland; dříve spolu s Mohelnickou brázdou a Zábřežskou vrchovinou Jižní podhoří Hrubého Jeseníku) je geomorfologický celek v Jesenické oblasti. Nachází se při západním úpatí Hrubého Jeseníku, převážně v Olomouckém kraji, menší částí v Pardubickém kraji. Jméno dostala podle města Hanušovice. Její rozloha je 793 km², střední nadmořská výška 527,2 m a střední sklon 8°03´. Nejvyšším bodem vrchoviny je Jeřáb (1003 m n. m.). Pohořím prochází rozvodí mezi Severním a Černým mořem.

Hanušovická vrchovina
Vysoké Žibřidovice
Nejvyšší bod	1003 m n. m. (Jeřáb)
Rozloha	793 km²
Střední výška	527,2 m n. m.
Nadřazená jednotka	Jesenická oblast
Sousední jednotky	Mohelnická brázda, Zábřežská vrchovina, Kladská kotlina, Králický Sněžník, Rychlebské hory, Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník, Hornomoravský úval
Podřazené jednotky	Branenská vrchovina, Hraběšická vrchovina, Šumperská kotlina, Úsovská vrchovina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Hanušovická vrchovina na mapě Česka
Horniny	krystalická břidlice
Povodí	Morava, Tichá Orlice
Souřadnice	49°59′0″ s. š., 16°59′21″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	IVC-3
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Od severu je Hanušovická vrchovina oddělena údolím řeky Moravy od pohoří Králický Sněžník. Východně se zvedá Hrubý Jeseník. Na západě Králická brázda vytváří přirozenou hranici od Orlických hor. Na jihozápadě je připojena Zábřežská vrchovina. Na jihovýchodě Šumperská kotlina odděluje vrchovinu od Mohelnické brázdy. Rozloha pohoří je 793 km² a střední výška 527,2 m. Územím Hanušovické vrchoviny prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Pramení tu řeky Tichá Orlice a Oskava. Hlavní řeky jsou Morava a Desná.

Geologická stavba

Vrchovina je složena hlavně z krystalických břidlic a zvrásněných prvohorních usazenin, ve sníženinách neogenní a kvartérní sedimenty.

Geomorfologie

Hanušovická vrchovina focená z Mohelnické brázdy

Reliéf je hluboko rozčleněn zaříznutými údolími vodních toků. Pohořím prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Na vrcholech a na hřbetech jsou časté skalní útvary. Převážně to jsou izolované skály, skalní hradby, mrazové sruby. Nejvyšším bodem je Jeřáb (1003 m n. m.) nacházející se v Jeřábské vrchovině, známá je 765 metrů vysoká Hora Matky Boží u Králík. Další kopce jsou např.:

• Bouda (956 m)
• Rabštejn (804 m)
• Křížová hora (735 m)
• Háj (632 m)
• Bradlo (600 m)

Seznam dalších nejvyšších a nejprominentnějších hor a kopců obsahuje Seznam vrcholů v Hanušovické vrchovině.

Osídlení

Na Hoře Matky Boží u Králík se také nachází obec Hedeč a Dolní Hedeč se stejnojmenným klášterem, jedná se o významné poutní místo v Královéhradecké diecézi.

Související články

• Seznam geomorfologických celků Česka

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hanušovická vrchovina na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Hanušovická vrchovina ve Wikislovníku