Hancavický rajón
From Wikipedia, the free encyclopedia
From Wikipedia, the free encyclopedia
Hancavický rajón (bělorusky Ганцавіцкі раён, ukrajinsky Ганцавички рејон, rusky Ганцевичский район) je územně-správní jednotkou na severovýchodě Brestské oblasti v Bělorusku. Administrativním centrem rajónu je město Hancavičy (bělorusky Ганцавічы, rusky Ганцевичи).
| Hancavický rajón Ганцавіцкі раён | |
|---|---|
 znak | |
| Geografie | |
 Hancavický rajón (zeleně) na mapě Brestské oblasti | |
| Hlavní město | Hancavičy |
| Status | rajón |
| Souřadnice | 52°45′30″ s. š., 26°25′53″ v. d. |
| Rozloha | 1 709,58 km² |
| Časové pásmo | UTC+3 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 31 170 (2009) |
| Hustota zalidnění | 18,2 obyv./km² |
| Jazyk | Běloruština — 90,51 %, a ruština — 8,53 % |
| Národnostní složení | Bělorusové — 95,6 %, Rusové — 2,18 %, Poláci — 1,17 %, ostatní — 1,05 % |
| Správa regionu | |
| Stát |  Bělorusko |
| Měna | Běloruský rubl (BYN) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rajón zaujímá rozlohu přibližně 1 710 km² a rozkládá se na severovýchodě Brestské oblasti, hraničí s Luniněckým, Pinským, Ivacevickým a Ljachavickým rajónem v Brestské oblasti, Kleckým a Salihorským rajónem v Minské oblasti.
Rajón se skládá z 8 vesnických rad (selsovětů): Aharevický selsovět (10 vesnic), Dzjaniskavický selsovět (1 vesnice), Ljubašaŭský selsovět (5 vesnic), Ljusinský selsovět (3 vesnicе), Malkavický selsovět (3 vesnic), Nacký selsovět (8 vesnice), Chatynický selsovět (3 vesnice) a Čudzinský selsovět (3 vesnice). Celkem má rajón 36 osad.
Území rajónu je nízko položené a patří k Pripjaťskému Polesí. Celkem 85 % rozlohy rajónu leží v nadmořské výšce 150 až 160 metrů, 13,8 % území je položeno pod úrovní 150 m. Nejvyšší bod měří 195,8 m a leží v severní části rajónu, v blízkosti Šaški. Bod s nejmenší nadmořskou výškou se nachází v jihovýchodní části rajónu, v údolí řeky Cna a leží 145 m nad mořem.
Průměrná teplota v lednu činí −5,3 °C v červenci 19,4 °C. Úhrn srážek je 616 mm za rok. Hlavní řekou je Laň s přítoky Nača, Cna a Bobryk. Na řece Laň leží Laktyšinská nádrž.
Rajón je jedním z nejvíce zalesněných rajónu v Brestské oblasti, lesy zabírají 53 % jeho území. K největším lesním masivům patří Padvjaliki Moch, Pustaš-Dabraluckaje, Hal a Pjatrova Paljana. Na území rajón se nachází hydrologický rezervace Vjaliki Moch, která je součástí rezervace Vyhanaščanskaje. V rajónu leží i Borská a Jelocká rezervace.
Město Hancavičy, podle něhož nese rajón svůj název, bylo založeno v roce 1898. Velký rozvoj město zaznamenalo díky výstavbě železniční tratě Baranavičy — Hancavičy — Luniněc v roce 1884. Rajón byl založen 15. leden 1940.
Území rajónu bylo osídleno již před 4. až 5. tisíciletím př. n. l.
V 10. a 11. století bylo na území vystavěno více než 100 pohřebních mohyl, které jsou pod ochranou Běloruské republiky. V 15. a 16. století byly na území rajónu založeny první vesnice, například Čudzin nebo Budča. V té době bylo území součástí Pinského a Turaŭského knížectví. Do konce 18. století byl rajónu součástí Litevského velkoknížectví a Republiky obou národů. Na konci 18. století se území nacházelo pod správou Ruské říše.
V letech 1917—1920 byl rajón pod správou Sovětského svazu a v letech 1921—1939 bylo území rajónu součástí Polska.
Nejtragičtějším obdobím v historii rajónu byla Velká vlastenecká válka, během níž bylo zastřeleno, zaživa upáleno nebo pověšeno na 8 725 lidí, tedy každý čtvrtý obyvatel. Téměř 5 000 obyvatel bojovala proti nacistickým jednotkám na frontách a v partyzánských oddílech. Celkem 1 330 lidí bylo vyznamenáno řády a medailemi za službu na frontě a 1 130 osob se nevrátilo do svých domovů, byli zabiti nebo zmizeli.
Během bojů v Afghánistánu v letech 1979—1989 sloužilo ve válce 97 obyvatel rajónu a dvěma z nich byl posmrtně udělen Řád Rudé hvězdy. Více než 600 obyvatelům byly uděleny řády a medaile. Celkem 20 z nich nese titul Zasloužená osobnost Běloruské republiky.
Na území rajónu leží 36 historických, 10 archeologických a 4 architektonické památky, například spaso-preobraženský chrám v obci Budča, kostel svatého Jiří v obci Vjalikija Kruhovičy, panské sídlo v obci Aharevičy nebo kostel svatého Jiří v obci Čudzin.
Rajónem prochází silniční spojení R13: Kleck — Siljaŭka — Hancavičy — Luniněc a R105: Hancavičy — Lahišyn.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ганцевичский район na ruské Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hancavický rajón na Wikimedia Commons Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
