kardinál, arcibiskup salcburský a biskup řezenský From Wikipedia, the free encyclopedia
Guidobald hrabě z Thunu a Hohensteinu (německy Guidobald Graf von Thun und Hohenstein; 16. prosince 1616 Castelfondo, Tyrolsko – 1. června 1668 Salcburk) byl italsko-rakouský šlechtic, římskokatolický duchovní, biskup a kardinál. V letech 1654–1668 byl kníže-arcibiskupem Salcburského knížecího arcibiskupství. V roce 1662 se stal hlavním komisařem na říšském sněmu a v roce 1666 biskupem v Řezně.
| Jeho Eminence Guidobald z Thun-Hohensteinu | |
|---|---|
| Kardinál-kněz Kníže-biskup řezenský | |
 | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | řezenská |
| Jmenování | 16. března 1667 |
| Emeritura | 1. června 1688 |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 22. ledna 1645 |
| Biskupské svěcení | 24. srpna 1654 světitel Arnošt Vojtěch z Harrachu 1. spolusvětitel Franz Virgil von Spaur und Valör 2. spolusvětitel Johannes Markus von Aldringen |
| Kardinálská kreace | 7. března 1667 kreoval Alexandr VII. |
| Titul | kardinál-kněz |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 16. prosince 1616 |
| Místo narození | Castelfondo |
| Datum úmrtí | 1. června 1668 (ve věku 51 let) |
| Místo úmrtí | Řezno nebo Salcburk |
| Rodiče | Jan Zikmund z Thun-Hohensteinu |
| Povolání | katolický kněz |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se jako syn českého místodržitele Jana Zikmunda z Thun-Hohensteinu a jeho první manželky.
Dne 3. února 1654 byl zvolen arcibiskupem salcburské knížecí diecéze. Biskupské svěcení přijal 24. září téhož roku od pražského arcibiskupa, kardinála Arnošta Vojtěcha z Harrachu. Dvorní a komorní rada a kronikář Franz Dückher (Franziskus Dückher von Hasslau zu Urstein a Winckl; 1609–1671), který pro něj pracoval, jej popsal těmito slovy:
| „ | Byl to učený, bystrý, velkorysý, spravedlivý a dobrotivý muž, stejně jako pracovitý, neohrožený, dobrý hospodář, který si dopřával málo zábavy a odpočinku, ale v celé své vládě, zejména poslední léta v říšském sněmu, svůj život zkracoval neustálou duševní a duchovní prací ve dne noci. [1] | “ |
Guidobald z Thunu byl milovníkem velkolepé nádhery a cenil si okázalé reprezentace.
Za jeho vlády byly dostavěny věže salcburské katedrály do současné podoby a byly přistavěny další dva oblouky. Byla také postavena nádherná kašna na Residenzplatz a byla postavena zimní jízdárna (dnešní Felsenreitschule). Salcburskou univerzitu rozšířil o katedru medicíny a dokončil výstavbu univerzitní budovy.
V roce 1662 jej císař Leopold I. jmenoval hlavním komisařem na stálém říšském sněmu v Řezně, což jej zaměstnalo natolik, že od té doby se v Salcburku vyskytoval jen zřídka a v době jeho nepřítomnosti je zastupoval biskup z Chiemsee František Vigilius ze Spauru.
Dne 7. březnu 1666 byl zvolen také biskupem řezenským. Doufalo se, že volba povede ke snížení dluhové zátěže kláštera a Guidobald se skutečně svých příjmů vzdal. Přesně o rok později, 7. března 1667 byl jmenován kardinálem ve třídě (ordo) kardinál-kněz.
Guidobald byl prvním arcibiskupem, který používal titul Primas Germaniae. Titul mu připadl díky papežskému legátství, které bylo tradičně spojováno s metropolitním stolcem a dávalo salcburskému arcibiskupovi významné postavení mezi německými biskupy.
_room_7_-_Thun-Hohenstein_Guidobald.jpg)
Dne 8. května 1668 cestoval arcibiskup do Hellbrunnu, kde chtěl rybařit. Když přecházel můstek mezi dvěma rybníky, pod jeho nohama se zlomilo prkno a kardinál Guidobald se probořil po kolena do vody. Této malé nehodě, při níž se ani neroztrhly jeho punčochy, věnoval jen malou pozornost. Utrpěl však odřeniny a malé pohmožděniny na obou holeních. Na levé noze se mu vytvořil zánět a rozšířil se na stehno. Přes povrchovou odřeninu bakteriální infekce způsobily gangrénu, která vedla k otravě krve. [2]
Kardinál Guidobald hrabě z Thunu a Hohenstein zemřel 1. června 1668, na následky sepse 24 dní po nehodě.[3] Byl pohřben v kryptě salcburské katedrály.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
