Funkční větná perspektiva
From Wikipedia, the free encyclopedia
Funkční větná perspektiva je v lingvistice teorie popisující informační strukturu věty a jazykové komunikace obecně. Je rozvíjena v tradici Pražské školy funkční a strukturální lingvistiky spolu se sesterskou teorií aktuálního členění (anglicky Topic-Focus Articulation).
Klíčové koncepty funkční větné perspektivy popsal Jan Firbas v polovině 50. let 20. století v návaznosti na lingvistické práce Viléma Mathesia, především na jeho myšlenku funkční syntaxe v lingvistické charakterologii jazyka.