Friedrich Hölderlin
německý básník From Wikipedia, the free encyclopedia
německý básník From Wikipedia, the free encyclopedia
Johann Christian Friedrich Hölderlin (20. března 1770 Lauffen am Neckar – 6. června 1843 Tübingen) byl významný německý lyrik. Ve své tvorbě spojil prvky klasicismu a romantismu. V mládí byl ovlivněn pietismem[1]. Jeho ódy a hymny byly technologicky inovativní pro formální překračování verše (stichomytie).
| Friedrich Hölderlin | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 20. března 1770 Lauffen am Neckar |
| Úmrtí | 7. června 1843 (ve věku 73 let) Tübingen |
| Místo pohřbení | Stadtfriedhof Tübingen |
| Povolání | básník, knihovník, spisovatel, překladatel, romanopisec, filozof, libretista a hofmistr |
| Alma mater | Univerzita Tübingen Evangelický seminář v Maulbronnu a Blaubeurenu Univerzita Jena Tübinger Stift |
| Témata | poezie, překlad, filozofie a próza |
| Významná díla | Lied der Freundschaft (báseň) |
| Rodiče | Heinrich Friedrich Hölderlin a Johanna Christiana Gock |
| Příbuzní | Heinrike Breunlin (sourozenec) |
| Vlivy | pietismus |
| Podpis |  |
 oficiální stránka | |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tematicky psal Hölderlin výsostně metafyzickou poesii s přírodními a antickými motivy. Zlomky jeho hymnů z doby počínající schizofrenie[2][3] ovlivnily surrealistickou literaturu. Hölderlin zemřel ve věku 73 let, posledních 40 let svého života byl však duševně chorý. Propuknutí jeho nemoci bylo pravděpodobně podpořeno skličujícími životními podmínkami v povolání domácího učitele, materiální nouzí a ztrátou blízkých osob.
Hölderlin se narodil v roce 1770 v Lauffenu na Neckaru. Jeho rodiče byli zaměstnáni v klášteře; otec Heinrich Friedrich Hölderlin (1736–1772) umřel dva roky po jeho narození, jeho matka Johanna Christiana se poté znovu provdala roku 1774 za Johanna Ch. Goka (1748–1779), obchodníka s vínem a později starostu Nürtingenu.
Na přání své matky nastupuje do semináře v klášteře v Maulbronnu, aby se stal duchovním. Poté pokračuje na univerzitu v Tübingenu, kde se seznamuje s filozofy G. W. F. Hegelem a F. W. J. Schellingem.
Roku 1796 se stává domácím učitelem v rodině frankfurtského bankéře Gontarda. Zde se setkává s jeho ženou Susette, do které se zamiluje, a má s ní poměr. Susette Gontardová je předlohou pro literární postavu Diotimy v jeho románu Hyperion. Když se Gontard dozvěděl o Hölderlinově vztahu ke své ženě, vyvolal skandál, Hölderlin jej inzultoval a následně podal okamžitou výpověď. Hölderlin se pak nacházel v obtížné finanční situaci, nedařilo se mu uživit se jako literát; svými slavnými mentory Schillerem a Goethem byl chápán jako pouhý začátečník. Stal se závislým na peněžní podpoře od své matky. Podnikl několik dalších pokusů uživit se jako domácí učitel, pokoušel se v tomto zaměstnaní dokonce uchytit ve Francii, ale právě tehdy, bez kontaktu s rodným jazykem u něj poprvé propukly záchvaty vzteku a zmatenosti. Jeho stav se ještě zhoršil po zprávě o náhlé smrti Susette Gontardové v roce 1802. Po roce 1804 psal již velmi zřídka a to pouze na výslovné přání svého ochránce. Své prosté, takřka dětské básně z šílenství antedatoval do 17. století a podepisoval nejčastěji "Scardanelli". Zemřel v roce 1843 a byl pochován na městském hřbitově v Tübingenu ('Stadtfriedhof Tübingen').
Hölderlin za svého "bdělého" života publikoval verše takřka jen časopisecky či v almanaších. Na přelomu svého pádu do šílenství vydal překlady Sofoklových tragédií a výbor svých vrcholných ód pod názvem Zpěvy noci.
Báseň „V půli života“ (Hälfte des Lebens) otištěná poprvé roku 1804 v Taschenbuch für das Jahr 1805 (Almanach na rok 1805) nakladatele Friedricha Wilmanse. Český překlad básně opatřil Otokar Fischer.
V půli života
V plápolu žlutých květů
a plná planých růží
spadá v jezero zem;
vy labutě hebké,
a líbáním spity
hroužíte skráň
ve svatě střízlivou vodu.
Ó žel, kde vezmu já,
když mráz tu bude, růže, a kde
svit sluneční
a stín kde země?
Ční beze slova
mrazivé zdi, a větrem
prapory řinčí.F. Hölderlin, V půli života, 1804[4]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
