český voják (1919-1944) From Wikipedia, the free encyclopedia
František Pospíšil (23. listopadu 1919, Rešice[1] – 28. října 1944, Terezín) byl československý voják a velitel výsadku Bivouac.
| Npor. i. m. František Pospíšil | |
|---|---|
 Rotný František Pospíšil | |
| Narození | 23. listopadu 1919 Rešice  Československo |
| Úmrtí | 28. října 1944 (ve věku 24 let) Praha  Protektorát Čechy a Morava |
| Národnost | Češi |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | rotný pěchoty (nadporučík in memoriam) |
| Doba služby | 1937 – 1944† |
| Sloužil | Československo Francie Československé státní zřízení v exilu |
| Složka | Československá armáda (1937-1944) Cizinecká legie (1939) |
| Jednotka | Pěší pluk 24 Znojmo 1. pluk Cizinecké legie 11. pluk senegalských střelců Pěší pluk 1 (1940) |
| Velel | výsadková skupina Bivouac |
| Války | druhá světová válka |
 multimediální obsah na Commons | |
Narodil se 23. listopadu 1919 v Rešicích jako nemanželský syn Marie Pospíšilové a Leopolda Opálky. Ta se později přestěhovala do Miroslavi a provdala se za příslušníka finanční stráže. František v Rešicích a později v Miroslavi navštěvoval obecnou a měšťanskou školu. Ve Zlíně v Baťových závodech absolvoval odbornou gumárenskou školu. Krátce pracoval v oboru, ale ze zdravotních důvodů později odešel pracovat do zemědělství.
1. října 1937 nastoupil základní vojenskou službu u pěšího pluku ve Znojmě. Po absolvování poddůstojnické školy byl 1. dubna 1938 povýšen na svobodníka a 16. listopadu 1938 na desátníka. 1. dubna 1939, po okupaci Čech a Moravy nacistickým Německem 15. března 1939 byl propuštěn mimo službu.
26. června 1939 společně se svým bratrancem Adolfem Opálkou přešel do Polska, kde se dostal do tábora v Malých Bronowicích. Odtud se po moři přeplavil do Francie. Tam podepsal závazek do Cizinecké legie. V jejích řadách sloužil v Sidi bel Abbes. Po vstupu Francie do války s Německem 3. září 1939 vstoupil 7. října 1939 do československé armády ve Francii a v řadách 1. pěšího pluku se zúčastnil její obrany. 1. ledna 1940 byl povýšen na četaře. Po pádu Francie (koncem června 1940) byl evakuován do Velké Británie.
V Anglii byl zařazen k 1. pěšímu praporu a 28. října 1940 povýšen na rotného. V roce 1941 se přihlásil do programu výcviku pro plnění zvláštních úkolů. Od 15. srpna do 7. listopadu 1941 absolvoval sabotážní kurz, parašutistický výcvik a kurz průmyslové sabotáže. Po dalším doškolovacím kurzu byl jmenován velitelem výsadku Bivouac.
Pospíšil jako velitel výsadku Bivouac s rotným Čoupkem a des. Zapletalem byli 28. dubna 1942 vysazeni poblíž hospodářského dvora Požáry na Křivoklátsku.[2] Zapletal se společně s Pospíšilem přemístil do Zlína, kde 2. května 1942 Pospíšil kontaktoval svého bývalého spolužáka a kamaráda Jana Chvátala z Malenovic, ten však je udal českým strážnikům. Pospíšil jednoho četníka postřelil a utekl, ale Zapletal byl zatčen, donucen k výpovědi a druhý den byl v Brně zatčen Čoupek s rodinou.[3] Udavač Chvátal si vysloužil odměnu 10000 korun, po válce byl odsouzen a popraven.[4] Pospíšil, který byl také lehce postřelen, se poté ukrýval v dalešickém mlýně[5], později i na Telčsku a Táborsku.[6] Odtud se pokusil o ilegální přechod do Švýcarska. Po neúspěchu se v prosinci 1942 vrátil do Brna a ukrýval se u manželů Adamcových.[7] 10. února 1943 se zde setkal s konfidenty gestapa Karlem Čurdou a Jaroslavem Nachtmannem, kterými byl vylákán do Prahy a 12. února 1943 zatčen. Ve vazbě odmítl nabídku ke spolupráci a byl proto převezen nejdříve do pankrácké věznice a poté koncem roku 1943 do Terezína. Pod jménem Petr Švec zde byl držen až do 28. října 1944, kdy byl bez soudu zastřelen.[1]
Za pomoc výsadkáři Františku Pospíšilovi byli 19. dubna 1944 sťati v Praze na Pankráci tito vlastenci:[1]
Jejich další syn Alois Denemarek přežil, svoje úspory věnoval na rekonstrukci muzea Jana Kubiše.[10]
1. prosince 1945 byl jmenován podporučíkem pěchoty in memoriam a zároveň povýšen na poručíka pěchoty. 17. července 1947 byl in memoriam povýšen na nadporučíka pěchoty.
Československý válečný kříž 1939_BAR.svg){kind=small}
Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velká Británie_Bar.png){kind=small}
Československý válečný kříž 1939Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
