Florentská republika

; vlajka	; znak
Geografie	; Florentská republika v roce 1494
	; Florentská republika v roce 1494
Hlavní město	Florencie
	Obyvatelstvo
Počet obyvatel	cca 100 000
Jazyky	latina (úřední), vulgární latina (úřední), italština, toskánština
Náboženství	římskokatolické (státní), judaistické
	Státní útvar
Státní zřízení	oligarchická republika (1115–1494, 1498–1532),; teokratický režim (1494–1498)
Měna	florin (od 1252)
Vznik	1115 – první založení republiky; 1197 – druhé založení republiky
Zánik	1185 – obnovení Toskánského markrabství císařskými vojsky; 1532 – vyhlášení dědičného vévodství papežem
	Státní útvary a území
	Toskánské markrabství
	Pistoia
	Volterra
	Arezzo
	Pisánská republika
	Florentské vévodství

Florentská republika (italsky Repubblica Fiorentina) byl stát v italském Toskánsku s hlavním městem Florencií.

Stručná fakta

Zavřít

Samostatná komuna

Samostatný stát vznikl roku 1115 vzpourou florentských měšťanů proti Markrabství toskánskému, jehož existence tím skončila.

Republika a nástup Medicejů

V republice se svářelo několik skupin patriciů, které na sebe postupně strhávaly moc. Republika byla formálně řízena titulárním vládcem (gonfaloniere), voleným každé dva měsíce členy florentských cechů, a jím jmenovanou radou zvanou signorie. V roce 1185 bylo s pomocí císařských vojsk na krátko obnoveno markrabství, které v roce 1197 zaniká další vzpourou florentských měšťanů a je obnovena republika. V roce 1434 ovládla Florencii klika Medicejů (jejím vůdcem byl Cosimo Medicejský) a udržela se 60 let, do roku 1494.

Republika Kristova

Příchod Karla VIII. do Florencie byl příčinou mocenského pádu Medicejských a naopak vzrůstu moci fanatického dominikánského mnicha Girolama Savonaroly, který ve Florencii nastolil republiku Kristovu, tedy přísně teokratický stát, z něhož měla být vymýcena veškerá neřest, marnotratnost, přepych, pýcha a vůbec veškeré nepravosti lidstva. Florencie byla přeměněna na „město boží“ a Kristus byl prohlášen jejím králem. Svého profrancouzského postoje se Savonarola nevzdal ani po odchodu Karla VIII. z Itálie a prohlašoval, že jedině francouzský král zachrání a očistí církev a nastolí v Itálii nový, spravedlivější řád. V roce 1495 nedbal výzev papeže Alexandra VI. k dostavení se do Říma a nedbal ani papežova zákazu kázat. Stále více se na kazatelně pohoršoval nad oplzlými malbami, hudbou i literaturou. Mnohá umělecká díla ve Florencii nechal z těchto důvodů poškodit nebo rovnou zničit. Zavedl také policii, které měla kontrolovat mravnost občanů, tou byly děti, které směly volně vstupovat do všech domů a dle své libosti ničit vše špatné a nemravné. Savonarola začal ve svých kázáních kritizovat také papeže Alexandra VI. a další členy rodu Borgiů. Dne 13. května 1497 byl Savonarola exkomunikován a poté 23. května 1498 byl spolu s dalšími dvěma druhy odevzdán světské moci a popraven, jejich těla byla spálena na Piazza della Signoria.

Vláda Medicejských

Giovanni di Lorenzo Medicejský (pozdější papež Lev X.) opět ovládl Florentskou republiku roku 1512 a roku 1527 byli Medicejové vyhnáni podruhé. Definitivně se rod Medicejů zmocnil vlády nad městem roku 1531 po jedenáctiměsíčním obléhání. Následujícího roku byla republika zrušena a papež Klement VII. jmenoval Alexandra Medicejského dědičným vévodou.

znak Florencie:
znak do roku 1251 užívaný ghibelliny
znak zavedený guelfy v roce 1251
lidový kříž (croce del popolo) představující lid Florencie
znak obce (komuny) středověké Florencie

florentská vlajka:
státní vlajka Florentské republiky
varianta státní vlajky s lidovým křížem a znakem komuny
civilní vlajka do roku 1250 užívaná ghibelliny
civilní vlajka republiky zavedená guelfy v roce 1251
lidová vlajka, tj. s lidovým křížem (croce del popolo)
vlajka athénského vévody Waltera VI., který krátkodobě vládl Florencii

Obrázky, zvuky či videa k tématu Florentská republika na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.