Féničtina
zaniklý semitský jazyk / From Wikipedia, the free encyclopedia
Féničtina (také foiničtina) byl jazyk, kterým se ve starověku hovořilo ve středomořské oblasti Fénicie neboli Kanaánu. Bývá řazena mezi semitské jazyky, do kanaánské podskupiny; z živých jazyků je jejím nejbližším příbuzným hebrejština. V oblasti výskytu féničtiny se v dnešní době nachází Libanon, pobřežní část Sýrie a severní Izrael.
Stručná fakta 𐤃𐤁𐤓𐤉𐤌 𐤊𐤍𐤏𐤍𐤉𐤌), Rozšíření ...
Féničtina (𐤃𐤁𐤓𐤉𐤌 𐤊𐤍𐤏𐤍𐤉𐤌) | |
---|---|
Rozšíření | starověká Fénicie a jiné středomořské oblasti |
Počet mluvčích | mrtvý jazyk |
Klasifikace | |
Písmo | fénické písmo |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | není úředním |
Kódy | |
ISO 639-1 | není |
ISO 639-2 | phn (B) phn (T) |
ISO 639-3 | phn |
Ethnologue | phn |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít
Pozdní forma jazyka, která se užívala ve fénické kolonii Kartágo a byla dosti odlišná od klasické féničtiny, se označuje jako punština (patří jako féničtina také mezi kanaánské jazyky též fénicko-punské jazyky – v ISO 639-3 mají kód xpu).