Evropská komise
nadnárodní orgán Evropské unie From Wikipedia, the free encyclopedia
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise.[1] V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.[2] Podílí se takřka na všech úrovních rozhodování, má největší administrativní a expertní aparát. Člení se na množství generálních ředitelství a služeb, od roku 1999 má Evropská komise 33 generálních ředitelství. Sídlí v Bruselu, její ústřední budovou je palác Berlaymont, několik generálních ředitelství sídlí v budově Tour Madou Plaza, některé části jsou dislokovány v Lucemburku.
| Evropská komise | |
|---|---|
.svg) | |
| Zkratka | EK |
| Vznik | 16. ledna 1958 |
| Sídlo | Brusel, Belgie |
| Souřadnice | 50°50′37″ s. š., 4°22′58″ v. d. |
| Členové | 27 |
| Předsedkyně | Ursula von der Leyenová (evropská komise) |
| Výkonní místopředsedové | Josep Borrell Frans Timmermans Margrethe Vestagerová Valdis Dombrovskis |
| Místopředsedové | Maroš Šefčovič Věra Jourová Dubravka Šuicová Margaritis Schinas |
| Nominována | Evropskou radou |
| Jmenována | Evropským parlamentem |
| Hlavní orgán | Kolegium komisařů |
| Oficiální web | ec |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Komise je především „strážkyní smluv“ – dbá na dodržování zakládajících smluv Evropské unie a z úřední povinnosti podává žaloby v případě zjištěného porušení. Důležitou pravomocí je účast na tvorbě legislativy, právo předkládat návrhy legislativních předpisů má výhradně Komise. Další pravomoci jsou vydávání doporučení a stanovisek, Komise vykonává i pravomoci v přenesené působnosti (delegovaná legislativní pravomoc). Komise se podílí na jednání Evropské unie navenek,[zdroj?] včetně udržování diplomatických styků a sjednávání mezinárodních smluv. Spravuje z převážné části rozpočet Evropské unie a určuje počet emisních povolenek.
Kolegium 27 komisařů zasedá jedenkrát týdně.
Komise (kolegium komisařů) je složena z komisařů. Komisaři pocházejí z členských států a jsou těmito státy do své funkce navrhováni. Jsou zcela nezávislí – nesmějí přijímat instrukce od státu, ze kterého pocházejí, ani od jakéhokoliv jiného státu a jsou povinni prosazovat výhradně zájmy unie. Komise má rovněž osm místopředsedů (včetně tří výkonných místopředsedů).[3]
V čele stojí předseda navržený Evropskou radou a následně schválený volbou Evropským parlamentem, v níž musí získat prostou většinu hlasů poslanců. Ostatní členové (komisaři) jsou společně jmenováni Radou Evropské unie a předsedou Evropské komise, který zcela sám přiděluje komisařům resorty, následně komisaři předstupují před výbory parlamentu a parlament jako celek, kde je poslanci zkoumána jejich kompetentnost, nakonec je komise jako celek schválena volbou Evropským parlamentem.
Komise je odpovědná Parlamentu. Poslanci Evropského parlamentu mají právo komisaře i předsedu komise interpelovat a interpelovaní mají povinnost písemně nebo osobně odpovědět, zpravidla je k tomu vyhrazeno každé úterý. Komise musí parlamentu pravidelně předkládat zprávy o svojí činnosti. Jediný způsob, jakým může být komise odvolána, je vyhlášení nedůvěry Evropským parlamentem dvoutřetinovou většinou jeho poslanců, ačkoliv k jeho jmenování stačí prostá většina.
Počet komisařů
Počet komisařů prodělal od roku 2004 několik změn:
- Před vstupem deseti nových členských států měla Evropská komise 20 komisařů: Pět největších států (Francie, Itálie, Německo, Španělsko a Spojené království) mělo v EK po dvou komisařích, zbylých 10 členských zemí Evropské unie po jednom.
- Po vstupu nových zemí 1. května 2004 se zvýšil počet komisařů na 30 (přibylo po jednom komisaři z každé nové členské země).
- 18. listopadu 2004, kdy se ujala vlády nová Evropská komise, se počet komisařů snížil na 25 – každá členská země má již jen jednoho komisaře.
- Od 1. ledna 2007 do 30. června 2013 měla Komise celkem 27 členů (po přistoupení Bulharska a Rumunska).
- Od 1. července 2013 čítala Komise 28 komisařů (po přistoupení Chorvatska).
- Po Brexitu 31. ledna 2020 má 27 komisařů.
Poznámka: Podle Lisabonské smlouvy měl od 1. listopadu 2014 počet členů Komise původně odpovídat dvěma třetinám počtu členských států, ovšem v květnu 2013 Evropská rada rozhodla, že se Komise bude nadále skládat z počtu členů, který se rovná počtu členských států.[4]
Generální ředitelství
Podrobnější informace naleznete v článku Generální ředitelství (Evropská unie).
Komisař spravuje jeden nebo několik resortů (generálních ředitelství), běžně označovaných zkratkou DG (nebo v češtině GŘ). Generální ředitelství jsou odborné úřady, z nichž každý má na starosti jednu z oblastí, do kterých zasahují unijní politiky (např. energie, životní prostředí, daně a cla, výzkum). Ředitelství zaměstnávají úředníky, překladatele, tlumočníky, ale též odborníky, kteří zajišťují odborné posudky a analýzy legislativních návrhů, které se Komise chystá předložit. Jedním z ředitelství je i Generální sekretariát Evropské komise, zajišťující každodenní chod Komise, její komunikaci s veřejností a také kontrolu uplatňování evropských právních předpisů.[5] Generální ředitelství mají strukturu podobnou ministerstvům a v jejich čele stojí generální ředitelé, kteří jsou kariérními úředníky.
Přísně vzato je Evropská komise orgánem Evropské unie formálně založené 1. listopadu 1993. Jako "evropská komise" se však označují i komise (tj. nejvyšší výkonné orgány) EHS (1958–1967) a ES (1967–1993). Viz seznam předsedů Evropské komise.
Jean-Claude Juncker
Podrobnější informace naleznete v článku Junckerova komise.
Junckerova komise úřadovala v letech 2014–2019. Předsedou se stal bývalý lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. Po jednom zástupci do komise vyslal každý z dvaceti osmi členských států.[6][7] Vedoucím kanceláře Juncker jmenoval bývalého ředitele volební kampaně a šéfa týmu přechodného období, Martina Selmayra, který byl během předsednictví označen za „nejmocnějšího šéfa kanceláře v Evropské unii vůbec.“[8] V březnu 2018 se Selmayr stal generálním tajemníkem komise.
Ursula von der Leyenová
Podrobnější informace naleznete v článku Komise von der Leyenové.
Komise Ursuly von der Leyenové působí ve funkci od 1. prosince 2019. Do komise navrhly své zástupce všechny členské země (Velká Británie už vzhledem k blížícímu se brexitu svého komisaře nenavrhla). V komisi zasedá 14 mužů a 13 žen. Byla schválena 461 europoslanci. Složení:[9]
| Pořadí | Foto | Osoba | Portfolio | Období | Komise | Strana | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. |  |
Pavel Telička | Zdraví a ochrana spotřebitele | 1. května 2004 – 11. listopadu 2004 | Prodiho | nestraník | |
| 2. |  |
Vladimír Špidla | Zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti | 22. listopadu 2004 – 9. února 2010 | první Barrosova | ČSSD | |
| 3. |  |
Štefan Füle | Rozšíření a politika sousedství | 10. února 2010 – 31. října 2014 | druhá Barrosova | nestraník | |
| 4. |  |
Věra Jourová | Spravedlnost, ochrana spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví (Junckerova)
Místopředsedkyně Evropské komise a kontrola dodržování hodnot EU (Leyenové) |
od 1. listopadu 2014 | Junckerova | ANO | |
| 5. | .png) |
Jozef Síkela | Mezinárodní partnerství | od listopadu 2024 (předpoklad) | druhá Leyenové | STAN |
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
