Eskymácko-aleutské jazyky
From Wikipedia, the free encyclopedia
Eskymácko-aleutská jazyková rodina je skupina jazyků rozšířená především v Kanadě, Grónsku, na Aljašce, na Čukotce a na přilehlých ostrovech. Nejvýznamnějším jazykem této rodiny je bezpochyby inuitština a její dialekty, které jsou v některých regionech Kanady a v Grónsku uznávány i jako úřední jazyk.
Stručná fakta Rozšíření, Počet mluvčích ...
Eskymácko-aleutské jazyky | |
---|---|
Červeně je vyznačeno rozšíření aleutských, modře pak eskymáckých jazyků. | |
Rozšíření | Kanada, Grónsko, Aljaška, východní cíp Sibiře |
Počet mluvčích | zhruba 110 000 |
Počet jazyků | 9 |
Klasifikace |
|
Dělení | |
|
Zavřít
Eskymácko-aleutské jazyky se do Ameriky pravděpodobně rozšířily v poslední předkoloniální vlně migrace přibližně před 4 000 lety ze Sibiře. Zde se také obvykle hledají spřízněné jazykové rodiny, nejčastěji čukotsko-kamčatské jazyky, se kterými bývají řazeny do skupiny tzv. paleoasijských jazyků.