Epitelo-mezenchymální tranzice
From Wikipedia, the free encyclopedia
Epitelo-mezenchymální tranzice (zkráceně EMT z anglického epithelial-mesenchymal transition) je biologický proces, při kterém buňky epitelové tkáně ztrácejí své charakteristické vlastnosti (polaritu, pevný tvar, připojení k bazální lamině a k sousedním buňkám) a mění se na mezenchymové kmenové buňky, které se liší vzhledem, pohyblivostí a invazivitou[1]. Jedná se o opačný mechanismus mezenchymově-epitelového přechodu (MET), a taktéž se účastní ontogenetického vývoje. Mimo to dosavadní výzkum odhalil roli EMT v raném stadiu embryogeneze při vývoji a diferenciaci buněk a dále například při hojení ran, regeneraci tkání a při fibróze. Tento mechanismus však nastává i v patologických jevech jako je rakovina[2][3].