Enterochromafinní buňka
From Wikipedia, the free encyclopedia
Enterochromafinní buňky, zvané též Kulchitskyho buňky či EC buňky, jsou typem neuroendokrinních a enteroendokrinních buněk ve sliznici trávicího traktu. Nacházejí se v epiteliální tkáni po celé délce gastrointestinálního traktu (GI traktu). Byly objeveny v roce 1897 ruským anatomem a histologem Nikolaiem Kulchitskym, po kterém mají také svůj název. Jsou nejhojněji vyskytujícími se enteroendokrinními buňkami GI traktu, přestože tvoří méně než 1 % celkové populace všech epiteliálních buněk.
Přítomnost endokrinních buněk byla dokazována afinitou solí chromu nebo stříbra při barvení. Granula EC buněk se při barvení solí chromu barvila žlutohnědě, proto nesou název enterochromafinní.[1] Dnes se jejich přítomnost dokazuje imunohistochemickými metodami, které za pomoci protilátek odhalí přítomnost glykoproteinu chromograninu A v sekrečních granulích EC buněk.[2]
Hlavní funkcí EC buněk je sekrece monoaminu 5-hydroxytryptaminu (5-HT), neboli serotoninu. Serotonin se podílí na stahu hladké svaloviny, motilitě trávicího traktu, tvorbě a vylučování trávicích šťáv, uvolňování trávicích enzymů, srážení krve nebo metabolismu kostí. Serotonin působí pozitivně na náladu, spánek a úzkosti. Nejnovější studie ukazují, že EC buňky slouží také jako chemosenzory, které monitorují prostředí trávicího traktu, přináší tedy do CNS prostřednictvím nervových drah informace o složení strávené potravy, mikrobioty a jejích metabolitů.[3] Kromě serotoninu mohou produkovat EC buňky sekretin, tachykinin a jiné peptidové hormony.
Dalším typem enteroendokrinních buněk (EEC) jsou ECL-buňky (enterochromaffin-like cells), neboli buňky podobné enterochromafinním buňkám. Ty vylučují histamin, který vyvolává produkci kyseliny chlorovodíkové z parietálních buněk v žaludku.