nejvyšší švédská hokejová liga From Wikipedia, the free encyclopedia
Svenska hockeyligan (SHL), v letech 1975–2013 pod názvem Elitserien i ishockey, je nejvyšší hokejová soutěž ve Švédsku. V současnosti ji hraje 14 týmů. Poprvé se pod názvem Elitserien hrála v sezóně 1975–76, historie švédského hokejového šampionátu ale trvá už od roku 1922.
| Základní informace | |
|---|---|
| Země |  Švédsko |
| Druh sportu | Lední hokej, muži |
| Zahájení | 1975 |
| Předchůdce | Division 1 (1944-1974) |
| Statut | profesionální |
| Současná sezóna | 2024/2025 |
| Hierarchie | Nejvyšší liga ve Švédsku. |
| Podřazená liga | HockeyAllsvenskan |
| Sestup | 2 nejhorší týmy hrají pětičlennou Kvalserien o udržení. |
| Oficiální web | http://www.hockeyligan.se/ |
| Týmy | |
| Počet týmů | 14 |
| Počet zápasů v základní části | 52 |
| Obhájce titulu | Skellefteå AIK - 2023/2024 |
| Nejvíce titulů | Djurgårdens IF Hockey - 16 |
| Vedení | |
| Předseda rady | Anders Hedin |
| Generální ředitel | Peter Gudmundsson |
| Sportovní ředitel | Tommy Töpel |
| Vývoj názvu | |
| Období | Názvy |
1975–2013 2013– | Elitserien Svenska hockeyligan |
Mistrovství Švédska v ledním hokeji se poprvé konalo v roce 1922, pouhé dva roky poté, co přinesl hokej do země americký filmový režisér Raoul Le Mat. Prvním mistrem se stal tým IK Göta.
Pod názvem Elitserien se soutěž hrála poprvé 5. října 1975. V sezóně odehrál každý tým 36 zápasů. V lize hrálo deset týmů, další dva přibyly až v roce 1987. V roce 2013 došlo k přejmenování na Svenska hockeyligan.[1]
Základní část SHL se hraje od září do března. Každý tým hraje 52 utkání. Zápasy v základní části sezóny se hrají na 60 minut (18minutová přestávka mezi třetinami). Nerozhodný výsledek může rozhodnout pětiminutové prodloužení hrané o třech hráčích v poli na každé straně s pravidlem náhlé smrti, pokud gól nepadne, rozhodují nájezdy. Za vítězství v normální hrací době dostává tým tři body, dva body za výhru v prodloužení nebo na nájezdy, bod za porážku v prodloužení nebo na nájezdy a bez bodů zůstává po porážce v normální hrací době.
Vítěz základní části je vyhlášen mistrem ligy a dostává odměnu milion švédských korun, druhý tým dostává polovinu.[2]
Osm nejlepších týmů postupuje do playoff (severosámsky: SM-slutspel) hrané v sériích na čtyři vítězná utkání.
Dva nejslabší týmy celé soutěže hrají baráž o udržení, zvanou Kvalserien. Spolu s nimi se jí zúčastňují čtyři týmy z druhé ligy HockeyAllsvenskan.
V playoff a v baráži se při zachování pravidla o náhlé smrti prodlužuje se do padnutí gólu vždy po dvaceti minutách. Nejdelší zápas v historii soutěže zatím dospěl do čtvrtého prodloužení. V březnu 2002 se rozhodl o vítězství IF Troja/Ljungby nad Bofors 2:1 svou brankou Mika Välilä po 140 minutách a 41 sekundách hry.[3]
Od založení Elitserien v roce 1975 je nejúspěšnějším týmem Färjestad BK se sedmi tituly před Djurgårdens IF se šesti. Při započtení soutěží před vznikem Elitserien má nejvíce titulů Djurgårdens (16), následují Brynäs IF (13) a IK Göta (9).
| Tým | Web link | Město | Stadion | Kapacita | Hlavní trenér |
|---|---|---|---|---|---|
| Brynäs IF | zde | Gävle | Monitor ERP Arena | 7 909 | Mikko Manner (Finsko) |
| HV71 | [ zde] | Jönköping | Husqvarna Garden | 7 000 | bude oznámeno |
| Frölunda HC | zde | Göteborg | Scandinavium | 12 044 | Roger Rönnberg |
| Färjestad BK | zde | Karlstad | Löfbergs Arena | 8 647 | Tomas Mitell |
| Leksands IF | zde | Leksand | Tegera Arena | 7 650 | Björn Hellkvist |
| Linköping HC | zde | Linköping | Saab Arena | 8 500 | Klas Östman |
| Luleå HF | zde | Luleå | Coop Norrbotten Arena | 6 300 | Thomas Berglund |
| Malmö Redhawks | zde | Malmö | Malmö Arena | 13 000 | Tomas Kollar |
| IK Oskarshamn | zde | Oskarshamn | Be-Ge Hockey Center | 3 275 | Martin Filander |
| Rögle BK | zde | Ängelholm | Catena Arena | 5 150 | Cam Abbott (Kanada) |
| Skellefteå AIK | zde | Skellefteå | Skellefteå Kraft Arena | 6 001 | Robert Ohlsson |
| Timrå IK | zde | Timrå | NHC Arena | 6 000 | Anders Karlsson |
| Växjö Lakers | zde | Växjö | Vida Arena | 5 700 | Jörgen Jönsson |
| Örebro HK | zde | Örebro | Behrn Arena | 5 150 | bude oznámeno |
| Klub | Tituly | Vítězné ročníky |
|---|---|---|
| Djurgårdens IF Hockey | 16 | 1926, 1950, 1954, 1955, 1958, 1959, 1960, 1961, 1962, 1963, 1983, 1989, 1990, 1991, 2000, 2001 |
| Brynäs IF | 13 | 1964, 1966, 1967, 1968, 1970, 1971, 1972, 1976, 1977, 1980, 1993, 1999, 2012 |
| Färjestad BK | 10 | 1981, 1986, 1988, 1997, 1998, 2002, 2006, 2009, 2011, 2022 |
| IK Göta Stockholm | 9 | 1922, 1923, 1924, 1927, 1928, 1929, 1930, 1940, 1948 |
| Hammarby IF | 8 | 1932, 1933, 1936, 1937, 1942, 1943, 1945, 1951 |
| AIK Ishockey | 7 | 1934, 1935, 1938, 1946, 1947, 1982, 1984 |
| Södertälje SK | 7 | 1925, 1931, 1941, 1944, 1953, 1956, 1985 |
| Frölunda HC | 5 | 1965, 2003, 2005, 2016, 2019 |
| HV71 | 5 | 1995, 2004, 2008, 2010, 2017 |
| Skellefteå AIK | 4 | 1978, 2013, 2014, 2024 |
| Leksands IF | 4 | 1969, 1973, 1974, 1975 |
| Växjö Lakers HC | 4 | 2015, 2018, 2021, 2023 |
| Malmö Redhawks | 2 | 1992, 1994 |
| MODO Hockey | 2 | 1979, 2007 |
| Björklöven Umeå IF | 1 | 1987 |
| Gävle GIK | 1 | 1957 |
| Luleå HF | 1 | 1996 |
| Hráč | Sezona |
|---|---|
| Bedřich Ščerban | 1992/1993 (Brynäs IF) |
| Jiří Kučera | 1995/1996 (Luleå HF) |
| Jaroslav Špaček | 1997/1998 (Färjestad BK) |
| Radek Hamr | 2005/2006 (Färjestad BK) |
| Pavel Patera | 2005/2006 (Färjestad BK) |
| Martin Ševc | 2005/2006 (Färjestad BK), 2008/2009 (Färjestad BK), 2010/2011 (Färjestad BK), 2012/2013 (Skellefteå AIK) |
| Miloslav Hořava | 2006/2007 (MODO Hockey) |
| Zdeněk Blatný | 2006/2007 (MODO Hockey) |
| Jan Hrdina | 2007/2008 (HV71) |
| Alexander Salák | 2010/2011 (Färjestad BK) |
| Dominik Furch | 2021/2022 (Färjestad BK) |
| Celkem | 14 |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
