![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c5/Bak%25C3%25BC_gece_g%25C3%25B6r%25C3%25BCn%25C3%25BC%25C5%259F%25C3%25BC.jpg/640px-Bak%25C3%25BC_gece_g%25C3%25B6r%25C3%25BCn%25C3%25BC%25C5%259F%25C3%25BC.jpg&w=640&q=50)
Ekonomika Ázerbájdžánu
ekonomika státu / From Wikipedia, the free encyclopedia
Ekonomika Ázerbájdžánu je postavena převážně na těžbě ropy a zemního plynu. HDP Ázerbájdžánu v roce 2020 dosáhlo 47,43 bilionů $, což je 4,678 $ na osobu.[5] Přílišná orientace na ropný průmysl vede k ekonomické nestabilitě státu, což se ukázalo v roce 2015, kdy Ázerbájdžán zaznamenal ekonomickou krizi zapříčiněnou poklesem cen ropy na světových trzích. Mezi lety 2015 a 2016 došlo k obrovskému poklesu HDP, ale od roku 2016 se HDP pomalu zvedá.[6]
Ekonomika Ázerbájdžánu | |
---|---|
![]() Baku, finanční centrum země | |
Měna | manat (AZN, ₼) |
Fiskální období | kalendářní rok |
Obchodní organizace | SNS, ECO, GUAM, WTO (pozorovatel) |
Statistické údaje | |
HDP | ▲ $47,171 mld. (nominalní, 2019 odhad)[1] |
Změna HDP | 1,5% (2018) 2,3% (2019e) −2,2% (2020e) 0,7% (2021e)[2] |
HDP podle sektorů | zemědělství: 6,1%, průmysl: 53,5%, služby: 40,4% |
Inflace (CPI) | 3,3% (2020 odhad)[2] |
Míra chudoby | 4,9% (2015 odhad)[3] |
Pracovní síla | 5 073 024 (2019)[4] |
Pracovní síla podle sektorů | zemědělství: 37%, průmysl: 14,3%, služby: 48,9%[3] |
Nezaměstnanost | ![]() |
Zahraničí | |
Hrubý zahraniční dluh | ![]() |
Veřejné finance | |
Veřejný dluh | ![]() |
Dlouhodobé vyhlídky Ázerbájdžánské ekonomiky závisí na světových cenách ropy, schopnosti Ázerbájdžánu rozvíjet exportní trasy pro rostoucí produkci plynu a jeho schopnosti zlepšit podnikatelské prostředí a diverzifikovat ekonomiku. Na konci roku 2016 byl schválen strategický plán hospodářských reforem, který finančně podporuje klíčové neenergetické segmenty ekonomiky jako je zemědělství, logistika, informační technologie a cestovní ruch.[7]
V celosvětovém žebříčku indexu lidského rozvoje pro rok 2019 se Ázerbájdžán řadí na 87. místo[8] a v žebříčku indexu lidského kapitálu se umístil na 69. místě.[6] Podle organizace The Heritage Foundation pro rok 2020 Ázerbájdžán získal 44. místo v indexu ekonomické svobody.[9]