Lesnictví
From Wikipedia, the free encyclopedia
Lesnictví je obor lidské činnosti, který se zabývá udržením a zvelebením lesů a plným využitím jejich užitků ve prospěch vlastníků i společnosti[1]). Dalším cílem lesnictví je pak produkce dříví, jako důležité obnovitelné suroviny, prostřednictvím trvale udržitelného hospodaření v lese. Při tomto hospodaření les zároveň poskytuje významné kladné externatity.[2]
Nejčastěji uváděné mimoprodukční funkce (kladné externality) poskytované hospodářskými lesy jsou:
- Vodohospodářská funkce - lesy rostoucí v povodí vodních toků zlepšují vyrovnanost průtoků, tlumí extrémy a mají vliv i na kvalitu vody
- Půdoochranná funkce - les je účinná ochrana půdy před erozí
- Klimatická funkce - Lesy tlumí klimatické extrémy, vytvářejí specifické porostní mikroklima nutné pro existenci četných lesních rostlin a živočichů. Lesní dřeviny i ostatní rostliny spotřebovávají významné množství oxidu uhličitého, který dočasně vážou ve své biomase. V případě, že roste zásoba biomasy (dříví) na jednotce plochy, snižuje les množství oxidu uhličitého (důležitého skleníkového plynu) v zemské atmosféře
- Rekreační funkce - les je prostor významný pro rekreaci
- Funkce "rezervoáru" biodiverzity - lesy jsou útočištěm pro řadu volně žijících druhů živočichů a rostlin,
- Krajinotvorná funkce - les je důležitý krajinný a estetický prvek