Dvorce (okres Bruntál)
obec v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
Obec Dvorce (1869–1910 Dvorec, německy Hof[4]) se nachází v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.
| Dvorce | |
|---|---|
 | |
 _vlajka.jpg) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Bruntál |
| Obec s rozšířenou působností | Bruntál (správní obvod) |
| Okres | Bruntál |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°50′0″ s. š., 17°32′52″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 254 (2024)[1] |
| Rozloha | 24,20 km²[2] |
| Nadmořská výška | 552 m n. m. |
| PSČ | 793 68 |
| Počet domů | 300 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Náměstí 13 Dvorce 793 68 Dvorce u Bruntálu podatelna@obecdvorce.cz |
| Starosta | Jan Božovský |
| Oficiální web: www | |
  Dvorce | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 597317 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
O vzniku Dvorců se traduje pověst, že byly založeny dvěma polskými kupci v roce 901 jako překladiště jejich zboží a v roce 1050 byly vydrancovány a zničeny loupežníky.[5] První písemná zmínka pak pochází z roku 1339 z listiny Štěpána ze Šternberka.[6] V této době zde již existovala i fara. Dvorce byly založeny na místě staršího osídlení zničeného v roce 1241 nájezdem Mongolů. Jejich obnova byla zároveň realizována jako protipól sousednímu biskupskému statku Budišov nad Budišovkou na území bohatém na nerostné suroviny, které bylo v tehdejší době častou příčinou sporů mezi šternberskou vrchností a olomouckým biskupstvím. V roce 1363 získaly Dvorce od Alberta ze Šternberka městská privilegia.[7] Město bylo obehnáno hradbami a náměstí tvořila čtvercová zástavba jako typický prvek ve středověku založených měst. V roce 1403 pak Lacek z Kravař privilegia udělená v roce 1363 potvrdil.[8] V roce 1410 Dvorcům bylo potvrzeno šternberské privilegium Petrem z Kravař.[9] Ten dále potvrdil odúmrť a vydal právo na vystavování piva, prodej masa a chleba okolním obcím. Těmi byly Křišťanovice, Roudno, Jakubčice, Bílčice, Mejvald, Šternek, Herčivald, Rejchartice a dva hamry na Moravici. V patnáctém století došlo k zakládání cechů a vznikla zde zákupní rychta, jejíž práva byla potvrzena v roce 1503. Od císaře Ferdinanda I. získaly roku 1527 Dvorce právo konání dvou jarmarků. Potvrzení privilegií se pak město dočkalo ještě v roce 1561 Václavem Berkou z Dubé, kdy zároveň navíc získalo právo výběru mýta. V roce 1577 byl na řece Moravici postaven mlýn, jenž patřil městu.
Za třicetileté války bylo město, především z důvodu své polohy na hlavní poštovní cestě do Slezska, často decimováno procházejícími i tábořícími vojsky. Nejhorší pohromy se Dvorce dočkaly za švédského vpádu na Moravu v roce 1642. Období po třicetileté válce bylo kromě obrovského hospodářského zpustnutí města i vesnic v okolí ve znamení sporů se šternberskou vrchností kvůli omezení práv. Tyto spory trvaly od roku 1672. V roce 1695 byli dvorečtí právováreční měšťané nuceni vzdát se práva na prodej piva do okolních vesnic.[p 1] Ve století následujícím, zejména jeho druhé polovině, se celá oblast, a Dvorce jako město především, hospodářsky velmi zmohly vlivem masového rozšíření plátenictví a tkalcovství, jehož rozmach vyvrcholil v sedmdesátých letech 19. století, kdy v samotných Dvorcích pracovalo na dva tisíce stavů. Plátno odtud bylo vyváženo až do Itálie. V roce 1890 byla založena první textilní továrna, o rok později rovněž továrna na nábytek, ve které se zpracovávalo dřevo z okolních lesů. Městečko dvakrát vyhořelo a to v roce 1751 a později v roce 1834, kdy nastal ničivý požár, jenž zničil i městský kostel. Po požáru v roce 1751 byl postaven v letech 1752–1753 nový kostel, který získal dnešní barokní podobu po druhém požáru v roce 1834. Kamenná kašna na náměstí pochází z roku 1816 a stojí na místě několikrát přestavované dřevěné a kamenné kašny. Neptun uprostřed kašny je podle pověsti z hradu Medlice, ale ve skutečnosti je až ze 17. až 18. stol. kdy po hradě zůstaly jen nepatrné zbytky. Poměrně velkou katastrofou byla za prusko-rakouské války v roce 1866 pruským vojskem zavlečená epidemie cholery. Ačkoliv se tato nákaza nevyhnula žádnému většímu celku a postiženy byly i četné vesnice, ve Dvorcích na ni zemřelo množství lidí větší, než bylo v té době obvyklé.[p 2] V roce 1898 zde byla vybudována úzkorozchodná trať do Moravského Berouna, která byla ve třicátých letech 20. století zrušena.
Po zrušení poddanství a k němu přidružené patrimoniální správy v roce 1849 se Dvorce staly centrem a sídlem soudního okresu. Zároveň byly součástí politického okresu Šternberk a následně od roku 1909 okresu Moravský Beroun. V roce 1847 došlo k založení poštovního úřadu, v roce 1851 byl ve Dvorcích založen i berní a pozemkový úřad. Po druhé světové válce utrpěly Dvorce drastický úbytek obyvatelstva způsobený vysídlením většiny obyvatel a následným nedostatečným dosídlením českým obyvatelstvem, čímž ztratily status města a přestaly být sídlem okresního soudu, přestože i nadále existoval[10] soudní okres Dvorce. K 1. lednu 1949 se staly součástí okresu Bruntál.
- Dvorce (k. ú. Dvorce u Bruntálu)
- Rejchartice (k. ú. Rejchartice)
Počet obyvatel celé obce Dvorce podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[11][12][13][14]
V celé obci Dvorce je evidováno 342 adres, vesměs čísla popisná (trvalé objekty).[15] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 274 domů, z toho 257 trvale obydlených.
Počet obyvatel samotných Dvorců (tj. Dvorce Město a Dvorce Předměstí) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[11][12][13][14]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 3150 | 2925 | 2803 | 2648 | 2286 | 2277 | 2457[p 5] | 1237 | 1481 | 1504 | 1660 | 1549 | 1558 |
V samotných Dvorcích je evidováno 338 adres, vesměs čísla popisná.[16] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 270 domů, z toho 257 trvale obydlených.
- Kostel svatého Jiljí je kulturní památkou ČR.[17]
- Kaple svaté Kateřiny je kulturní památkou ČR.[18]
- Kašna se sochou Neptuna je kulturní památkou ČR.[19]
- Fara, Smetanova 63 je kulturní památkou ČR.[20]
- Ignaz Beidtel (1783–1865), profesor práva, rektor olomouckého akademického lycea
- Wilhelm Jahn[21] (1835–1900), rakousko-uherský dirigent, do r. 1897 šéf vídeňské opery
- Emil Jan Lauffer (1837–1909), historik umění
- Adolf Rummer von Rummershof (1847–1918), voják, generál rakousko-uherské armády
- Antonín Schindler (1925–2010), hudebník, organolog
- Ivan Hostaša (1948–2007), výtvarník, sochař- keramik, básník [22]
- Ivan Gajdoš (1973), hudebník, učitel hudby, frontman hudebních skupin Bratři Orffové a Poslední výstřel
Smetanova ulice
Školní jídelna, budova bývalého soudu
Sokolovna
Nemocnice
Hasičská zbrojnice
_02.jpg)
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
