Dubová (okres Pezinok)
obec na Slovensku v okrese Pezinok From Wikipedia, the free encyclopedia
Dubová je obec na Slovensku v okrese Pezinok. Rozkládá se na východním úpatí Malých Karpat. Na jihozápadě sousedí s Modrou, na západě s místní částí Modry Piesok, na severu s obcí Píla, na východě se Štefanovou a Budmericemi a na jihovýchodě s Vištukem.
| Dubová | |
|---|---|
 Kostel Panny Marie Růžencové | |
 vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°22′4″ s. š., 17°20′27″ v. d. |
| Nadmořská výška | 223 m n. m. |
| Časové pásmo | +1 +2 (letní čas) |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Bratislavský |
| Okres | Pezinok |
  Dubová | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 13,8 km² |
| Počet obyvatel | 1 142 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 82,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Ľudovít Ružička |
| Vznik | 1287 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | dubova |
| Adresa obecního úřadu | Ocú Dubová Hlavná 39 Dubová 900 90 |
| Telefonní předvolba | 033 |
| PSČ | 900 90 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | PK |
| NUTS | 507881 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Podle pověsti založili vesnici poblíž cesty z Modry na Červený Kameň podomní obchodníci.[2]
První písemná zmínka o obci nepochází z roku 1112 či 1113, jak se dost často mylně předpokládá, ale až z 1. února roku 1287. Je v popisu hranic modranského majetku na darovací listině uherského krále Ladislava IV. Kumána.[3] Další zmínka o vsi jako o příslušenství hradu Červený Kameň pochází z roku 1296.
V roce 1357 se jméno obce objevilo na listině vystavené králem Ludvíkem I.. Originál listiny se však nezachoval, existuje pouze v opisu zhotoveném v budínské kapitule v roce 1543. V 16. století patřila Dubová spolu s dalšími vesnicemi tehdejším pánům na Červeném Kameni, rodu Fuggerů původem z Augsburgu. Záznamy z let 1532–1536 hovoří o vsi jako o vylidněné. Proto byla jako řada jiných dosídlena Němci a Chorvaty, tito kolonisté zde však dlouho nevydrželi vzhledem k nájezdům osmanských i císařských vojsk. V roce 1549 uprchli všichni zbylí osadníci do Vištuku a Dubová zanikla.
Po roce 1588, kdy se majitelem panství Červený Kameň stal hrabě Mikuláš Pálffy,[4] se situace začala měnit. Jeho přičiněním byla Dubová v roce 1590 opětovně osídlena a obnovena. V letech 1737–1749 zasáhla obec ničivá morová epidemie. V roce 1870 byla v Dubové postavena nová škola, jež dnes slouží jako osvětové středisko. V letech 1906–1907 byl v obci postaven nový kostel. Vysvěcen byl 7. října 1907.
V letech po 1. světové válce a zejména v období 1925–1937 odešlo mnoho zdejších obyvatel za prací do ciziny. Roku 1926 byl v Dubové založen sbor dobrovolných hasičů. V roce 1933 byla v obci vybudována vodní nádrž. K jejímu zrušení došlo v roce 1966. Roku 1940 byla Dubová elektrifikována. V roce 1954 došlo k opravě věže kostela a jejímu snížení o 1,5 m. Roku 1957 byla postavena nová fara. V témž roce bylo ve vsi založeno jednotné zemědělské družstvo. Jeho zakládání trvalo pro odpor občanů dva měsíce. V letech 1960 – 1966 došlo k regulaci zdejších potoků, vybudování vodovodu a kanalizace.[5]
Dubová byla odedávna známa svým výborným vínem. Říkalo se o něm dokonce, že je nejlepší na panství Červený Kameň.[6] Urbář z roku 1543 se o obci zmiňuje jako o převážně vinařské vsi. Dokazuje současně, že zdejší vinice obhospodařovali jejich majitelé z Budmeric, z Časté, z Modry a z Trnavy. Kvalitu zdejších vín potvrzují také četné zápisy z pozdějších století, především z 18. a 19.[6]
Dnes je obec součástí Malokarpatské vinné cesty, čímž navazuje na odkaz minulosti.
- Římskokatolický kostel zasvěcený Panně Marii Růžencové. Byl postaven v letech 1906 – 1907 místo starého kostela z roku 1594, který byl zasvěcen sv. Janu Křtitelovi.[6]
- Kaplička zasvěcená patronu dobytka sv. Vendelínovi.
- Socha Jana Nepomuckého z konce 18. století.
Narodil se zde slovenský prozaik, básník a dramatik, autor literatury pro děti a mládež Vincent Šikula.
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
