Dušan Lajović
srbský tenista / From Wikipedia, the free encyclopedia
Dušan Lajović (srbsky Душан Лајовић, Dušan Lajović; narozený 30. června 1990 Bělehrad) je srbský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dva singlové a dva deblové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvanáct titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.[1] Na grandslamu hrál osmifinále French Open 2014 a Australian Open 2021.
Dušan Lajović | |
---|---|
Dušan Lajović ve Wimbledonu 2017 | |
Přezdívka | Dutzi |
Stát | Srbsko Srbsko |
Datum narození | 30. června 1990 (34 let) |
Místo narození | Bělehrad, SR Srbsko, Jugoslávie |
Bydliště | Stara Pazova, Srbsko |
Výška | 183 cm |
Hmotnost | 79 kg |
Profesionál od | 2007 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend jednoruč |
Výdělek | 8 813 760 USD |
Tenisová raketa | Wilson |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 177–224 |
Tituly | 2 ATP, 7 challengerů, 5 Futures |
Nejvyšší umístění | 23. místo (29. dubna 2019) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 4. kolo (2021) |
French Open | 4. kolo (2014) |
Wimbledon | 2. kolo (2014, 2017, 2021, 2022) |
US Open | 3. kolo (2018) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 43–83 |
Tituly | 2 ATP, 4 Futures |
Nejvyšší umístění | 82. místo (21. září 2020) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2017) |
French Open | čtvrtfinále (2019) |
Wimbledon | 2. kolo (2018) |
US Open | 2. kolo (2014, 2018) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | finále (2013) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240123a23. ledna 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v dubnu 2019 na 23. místě a ve čtyřhře pak v září 2020 na 82. místě. Trénuje ho José Perlas. Dříve tuto roli plnil Jan Velthuis.[2]
V srbském daviscupovém týmu debutoval v roce 2012 utkáním 1. kola Světové skupiny v Niši proti Švédsku, v němž za rozhodnutého stavu ve prospěch Srbů vyhrál poslední singl proti Filipu Prpicovi. Ve finále Davis Cupu 2013 poprvé plnil roli týmové dvojky, ale oba singly proti Berdychovi i Štěpánkovi prohrál. Titul tak připadl České republice v poměru 3:2 na zápasy. Do února 2024 v soutěži nastoupil k osmnácti mezistátním utkáním s bilancí 13–10 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.[3]