Dolní Vltava (vodní cesta)
vodní cesta od hráze Slapské přehrady po soutok s řekou Labe u Mělníka / From Wikipedia, the free encyclopedia
Dolní Vltava ve smyslu vodní cesty je dolní tok řeky Vltavy od hráze Slapské přehrady po soutok s řekou Labe v Mělníku. Někdy též dolní tok řeky od Prahy po Mělník. Jako vodní cesta byla využívána od pradávna pro intenzivní voroplavbu a později od poloviny 16. století i plavbu lodí.
Dolní Vltava | |
---|---|
Označení dle AGN | E20-06 |
Kategorie | IV |
Délka | 92,2 |
Počet stupňů | 10 |
Řeka | Vltava |
Stát | Česko![]() |
Světadíl | Evropa |
Parametry | |
Největší plavidlo | 137 × 10,6 m, 110 × 11,5 m |
Plavební hloubka | 1,8 m |
Podjezdná výška | 7 m |
Plavební komory | |
1 | 190 × 12 m |
1 | 137,5 × 12 m |
1 | 134 × 12 m |
1 | 118,5 × 12 m |
1 | 85 × 12 m |
2 | 175 × 11 m |
1 | 137 × 11 (20) m |
1 | 73 × 11 + 133 × 11 (20) m |
2 | 56 × 11 + 133 × 11 (20) m |
1 | 115 × 11 (12) m |
2 | 73 × 11 m |
1 | 55 × 11 m |
Vltavská vodní cesta začíná na soutoku Labe s Vltavou v Mělníku (respektive v místě vyústění Hořínského plavebního kanálu do Labe cca 300 metrů pod soutokem s Vltavou) a prochází několika městy a městečky, jako jsou Kralupy, Libčice, Roztoky, Praha, Vrané, Davle a Štěchovice. Její úsek splavný pro velké lodě končí pod hrází Slapské přehrady u Třebenic v říčním kilometru 92,2. Nad hrází slapské přehrady pak začíná 148 km dlouhá středovltavská vodní cesta, splavná mimo 3 úseků pro plavidla kategorie I. až do Českých Budějovic.
V historii byl vltavský tok několikrát výrazně regulován úpravou jezů a výstavbou kamenných hrázek a výhonů, až bylo roku 1895 rozhodnuto o její kanalizaci, za účelem zajištění celoročních stabilních ponorů pro plavbu lodí s nosnosti nad 1000 tun. Kanalizační práce začaly ještě téhož roku výstavbou nízkých hradlových jezů v úseku pod Prahou. Ve 20. letech 20. století došlo ke splavnění vnitřní Prahy a od 30. let 20. století začala kanalizace výstavbou vysokých plavebních stupňů s energetickým využitím i v úseku nad Prahou.