Doba kamenná na území Polska
From Wikipedia, the free encyclopedia
Doba kamenná na území moderního Polska se dělí na období paleolitu, mezolitu a neolitu. Paleolit se do oblasti moderního Polska rozšířil okolo roku 500 000 př. n. l. a přetrval přibližně do roku 8 000 př. n. l. Toto období se dělí na nejstarší paleolit od 500 000 do 350 000 př. n. l., na střední paleolit od 350 000 do 40 000 př. n. l. a na mladý paleolit od 40 000 do 8 000 př. n. l. Období mezolitu zde trvalo od roku 8 000 do 5 500 př. n. l. a neolit od 5 500 do 2 300 př. n. l. Neolit se dále dělí na vlastní neolit od 5 500 do 2 900 př. n. l. a na eneolit od 2 900 do 2 300 př. n. l.[1]
Doba kamenná trvala 800 000 let a zahrnovala tři různé lidské druhy: Homo erectus, Homo neanderthalensis a Homo sapiens. Kultury doby kamenné sahaly od raných lidských skupin s primitivními nástroji až po vyspělé zemědělské společnosti, které používaly důmyslné kamenné nástroje, stavěly opevněné osady a rozvíjely metalurgii mědi. Podobně jako v dalších částech východní a střední Evropy prošly i zde pravěké kultury fázemi známými jako paleolit, mezolit a neolit, kdy v každém období došlo k vylepšení techniky výroby kamenných nástrojů. Lidská činnost v období paleolitu byla opakovaně přerušována vracejícím se obdobím zalednění. S recesí posledního zalednění se obecně klima oteplilo, což vyústilo ve zvýšení ekologické diverzity charakteristické pro období mezolitu (9 000 až 8 000 př. n. l.). V neolitu se objevili první usedle žijící zemědělské komunity, jejichž příslušníci do této oblasti přicházeli přibližně od roku 5 500 př. n. l. z podunajské oblasti. Místní pozdější mezolitické populace také přijímaly a dále rozvíjely zemědělský způsob života.[2]