český vladycký rod pocházející z Dobřenic From Wikipedia, the free encyclopedia
Dobřenští z Dobřenic (také Dobrzenští z Dobrzenicz[2][3] nebo poněmčele Dobržensky zDobrženitz) jsou starý český vladycký rod pocházející zDobřenic, obce ležící asi 15 km jihozápadně od Hradce Králové.
První zmínky očlenech rodu pocházejí ze 14.století aobjevuje se vnich Jan, vlastník Dobřenic aKratonoh, který vešel ve známost jako dobrý hospodář achovatel koní.[zdroj?] První doložená zmínka se váže k roku 1339, kdy jako svědci vystupují Zdeněk a Bohuněk z Dobřenic.[1] V letech 1353–1370 je připomínán Syptihněv z Kosic. Jeho syn Hroch z Kosic se stal plebánem v Dobřenicích a psal se pak z Dobřenic.[1]
V 15.století se Dobřenští rozčlenili na čtyři linie, které se vprůběhu let buď dále dělily nebo zanikly. Řada příslušníků rodu si vybrala vojenskou kariéru či pracovala ve státních službách, někteří působili jako krajští hejtmané. V17.století povýšili do panského stavu,[zdroj?] roku 1906 dokonce do hraběcího.
Jan Oldřich (1623–po 1691) působil jako diplomat, pracoval pro braniborského kurfiřta a vyjednával braniborsko-švédskou smlouvu. Jeho syn Bohuslav Bedřich († asi 1707) velel vojsku táhnoucímu na pomoc obležené Vídni roku 1683 a byl povýšen do panského stavu, avšak po jeho smrti, když nezanechal potomků, jeho větev vymřela. Vroce 1781 pořádal hradecký hejtman Václav Petr Dobřenský (1710–1783) vDobřenicích oslavu tisícileté historie svého rodu, když uvěřil omylu zHájkovyKroniky české zroku 1541, ve které kronikář tvrdil, že rod pochází zroku 781.[4]
Antonín Dobřenský (1807–1869) se stal rakouským generálem a podmaršálkem.
Dobřenické panství patřilo rodu Dobřenských až do roku 1862. Na místě bývalé tvrze tu byl v roce 1693 postaven barokní zámek, který byl v roce 1775 za selského povstání vypálen (v roce 1865 pak byl dobřenický zámek už novými majiteli přestavěn v novoklasicistním stylu).[6]
Po druhé světové válce byla rodina roku 1948 vyvlastněna. Po pádu komunismu získala rodina roku 1992 zpět vrestitucích pozemky azámek Chotěboř.[6] Někteří členové rodu se sem přestěhovali zpět.
Marie Anna Dobřenská z Dobřenic, portrét Antonín MachekHraběnka Alžběta Dobřenská zDobřenic (1875–1951)
Bohuněk Dobrzenský z Dobrzenic (1472–1517), zakladatel barchovské větve
Jindřich Kunata Dobrzenský z Dobrzenic (po 1566–1619), hejtman chrudimského kraje
Karel Kunata Dobrzenský z Dobrzenic (1613–1647), hejtman chrudimského kraje, přestoupil na katolickou víru, od Kinských získal pro rod zpět Dobřenice, zemřel násilnou smrtí u Starých Čívic
Karel Ferdinand Dobrzenský z Dobrzenic (1671–1728), hejtman hradeckého kraje
Václav Petr Dobrzenský (1710–1783), v roce 1744 povýšen do panského stavu, organizátor oslavy údajného tisíciletého trvání rodu v roce 1781
František Karel (1713–1755), v roce 1744 povýšen s bratry do panského stavu
Jan Josef I. Dobřenský, (1721–1796) také Jan Nepomuk Josef Dobřenský, od roku 1744 svobodný pán, jeho synové založili linii chotěbořskou a potštejnskou
Jan Václav I. Dobrzenský z Dobrzenic (1779–1843), zakladatel chotěbořské větve
Prokop Dobrzenský z Dobrzenic (1783–1815) zakladatel potštejnské linie
Marie Anna Dobrzenská z Dobrzenic, rozená Perglerová z Perglasu (1785–1847 Dobřenice), manželka Jana Václava I. Dobrzenského, matka devíti dětí a členka Řádu hvězdového kříže[7]
Michal Václav Dobrzenský z Dobrzenic (1805–1877), v mládí vynikající houslista, velitel 1. zeměbranskéh batalionu pěšího pluku, vynálezce, prodal Dobřenice
Jan Josef II. Dobřenský (1812–1869), sňatkem s Marií Vančurovou z Řehnic (1814–1847) získal chotěbořské panství
Jan Václav II. Dobřenský (1841–1919), voják, politik a genealog, c.k. komoří a tajný rada, člen rakouské Panské sněmovny, 1906 povýšen do rakouského hraběcího stavu
Anna Alžběta Dobřenská zDobřenic (1852–1913), vdaná za Bedřicha Viléma zYsenburgu aBüdingenu
František Dobrzenský (1915–1978), synovec Jindřicha (* 1892), sběratel zbraní (jeho sbírka je v jihlavském muzeu). Byl rovněž signatářem Národnostního prohlášení české šlechty v září 1939, poslední majitel Potštejna, vroce 1948 odešel s rodinou do Švýcarska. Zemřel při automobilových závodech ve švýcarské Asconě[4]
Vpůvodním znaku se nacházel čáp, údajně podle pověsti, ve které předek rodu byl vtureckém zajetí ačáp, jenž vlétě létal do jeho domova, mu pomohl knávratu zpět. Po povýšení do panského stavu přidali čápa vmodrém poli.
MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332s. ISBN80-204-1049-X. S.69–71.
Elisabeth Dobrzensky Von Dobrzenicz Empress of Brazil - PDF 2 | Nobility | Royalties. Scribd [online]. [cit. 2020-09-17]. Dostupné online. (portugalsky)
České království
multimediální obsah na Commons
.jpg)
