From Wikipedia, the free encyclopedia
Do chemika mám daleko, do toxikologa tuplem, ale trochu mě zaráží ta čísla: LD50 je 45 mg/kg, ale o větu dál se tvrdí, že po požití 5 miligramů člověk zemře. Buď ten člověk váží 10 deka, nebo by tam mělo být něco jako „po požití 5 mg/kg“, nebo je to nějak celé špatně, anebo tomu vůbec nerozumím. Každopádně bych poprosil někoho, kdo tomu rozumí, aby to opravil či nějak mírně rozvedl. --Mormegil ✉ 15:44, 18. 5. 2005 (UTC)
Zde uvedená hodnota LD50 byla získána z PL Wiki, popis fyziologických účinků z EN Wiki, čistě překladem. Při dalším studiu pramenů v oblasti toxikologie jsem nalezl další, opět odlišnou informaci.
Je otázka, z jakých zdrojů vycházel doc. RNDr. PhMr. Jaroslav Prokeš DrSc. Nemám doktorát z toxikologie, takže abych se přiznal, tak už mi taky neni jasné, jak je to ve skutečnosti. -- Zirland 17:06, 18. 5. 2005 (UTC)
článek obsahuje řadu chyb - nesmyslny mechanismus účinku, glukoza je prinejmensim sporna -Kyknos 09:28, 21. 12. 2005 (UTC)
Vážení kolegové, přepracoval jsem tento článek na základě odborné literatury z anorganické chemie a toxikologie. Věřím, že tyto údaje již budou relevantní. Použity byly následující publikace:
--Lukáš Mižoch 14:18, 15. 5. 2006 (UTC)
Zrovna včera jsem se na přednášce z toxikologie dozvěděla, že kyanidy se neváží na hemoglobin, páč mají afinitu k trojmocnému železu a v hemoglobinu je železo dvojmocné. Takže tak, no. --Bodlina 09:36, 4. 10. 2006 (UTC)
Ocituji ze dvou toxikologických materiálů. Pak se v tom vyznejte. :)
Ragimiri 19:47, 4. 10. 2006 (UTC)
Jo jo, s tou cytochromoxidazou je to pravda (tam je to trojmocné železo). Takže bych věřila spíše tomu druhému zdroji - na té přednášce jsme byli speciálně upozorněni, že se v některých zdrojích tvrdí to o tom Hb a že to není pravda.
A naopak že otrava kyanidy se léčí vyvoláním methemoglobinemie (ale opatrně, tak do 20%, aby nebyla fatální:)), protože potom je v krvi také trojmocné železo, kyanid má k methemoglobinu větší afinitu než k cytochromoxidáze a pacient je zachráněny. --Bodlina 20:21, 7. 10. 2006 (UTC)
Dovolil jsem si provést úpravy v duchu výšeuvedených poznámek. HCN samozřejmě dyshemoglobinemii vyvolává, ale to není podkladem jeho toxicity, naopak se to využívá v léčbě. Pokud používáme zdroje z medicíny starší 20 let je jisté že biochemické termíny i fakta budou obsolentní.--DRobert 22:19, 12. 11. 2006 (UTC)
„Před rokem 1970 byl součástí jedu na hlodavce.“
Naproti mýtům nebyly nikdy alkalické kyanidy používány jako rodenticidy. Důvod je zřejmý každému, kdo někdy rodenticidy používal, nebo o nich něco ví: populace hlodavců (především krysy a potkany, ale i jiné druhy) by nikdy nepožírala otrávené nástrahy, které nápadně páchnou a chutnají po kyanidu a především, způsobí rychlou a prudkou smrt jedinců, kterí by je ze zvědavosti pozřeli, či ochutnali. Právě proto se v deratizaci používají jedy bez chuti a zápachu (výjimkou je fosfid zinečnatý), které působí s latencí minimálně několika hodin, ale spíše dnů po požeru (např. antikoagulanty, jako Warfarin nebo Difethialon, anebo Cholekalciferol -- Vitamin D3). Jako rodenticid se používal a stále někdy používá kyanovodík formou fumigace, t.j. inhalačním působením např. ve prázdných skladech nebo nákladních lodích (velice známý přípravek Cyklon B, nebo český ekvivalent Uragan D); v tomto případě se deratizované prostory herměticky uzavřou a uvnitř se aplikuje preparát uvolňujíci kyanovodik, takže přítomné hlodavce nemají možnost úniku ani vyhnutí se expozice jedu. Jako požerové jedy v nástrahách se však alkalické kyanidy nepoužívaly ani před rokem 1970.
Uvedený citát proto odstraním.--84.163.78.186 02:32, 17. 4. 2007 (UTC)
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.