Digitální kinematografie
From Wikipedia, the free encyclopedia
Digitálni kinematografie značí proces zaznamenávání filmu pomocí digitálních kamer, místo klasických analogových kamer. Digitální technologie nahrazují v mnoha příbuzných oborech klasické analogové technologie, např. pozemní digitální televizní vysílání, DVB-T, které obsahuje rovněž pozemní digitální rozhlasové vysílání. Přibližně od r. 2005 se celosvětově většina filmů, včetně televizních seriálů natáčí a distribuuje digitálně.[1][2]
Na trhu se objevily výrobky mnoha společností, včetně tradičních výrobců filmových kamer, jako jsou Arri a Panavision, stejně se objevili noví dodavatelé jako RED, Blackmagic, Silicon Imaging, Vision Research a společností, které se tradičně zaměřují na spotřební a vysílací video zařízení, jako Sony, GoPro, a Panasonic.
Od roku 2017 se profesionální 4k digitální filmové kamery přibližně rovnají 35mm filmu v rozlišení a kapacitě dynamického rozsahu, nicméně digitální film má ještě trochu jiný přístup než analogový film. Někteří filmaři upřednostňují stále pro dosažení požadovaných výsledků použití analogových obrazových formátů.[3]