Diecéze
správní jednotka církve / From Wikipedia, the free encyclopedia
Diecéze (lat. dioecesis) je správní jednotka církví s episkopální strukturou, v jejímž čele stojí biskup s úřadem a sídlem nazývaným biskupství. Diecéze se vymezuje územně, výjimečně institucionálně či funkčně. Podřazenou jednotkou diecéze jsou obvykle farnosti či svazky farností (děkanáty, vikariáty), nadřazená jednotka se u jednotlivých církví liší, u římskokatolické církve jde obvykle o církevní provincii. Hlavní diecéze církevní provincie se nazývá arcidiecéze v čele se sídelním arcibiskupem neboli metropolitou (existují ale i arcidiecéze, která jsou sufragány; např. Arcidiecéze cambraiská, či Arcidiecéze trnavská), (arci)diecéze však může být i vyňatá (exemptní) a místně příslušný (arci)biskup podléhá přímo papeži.
Pojem diecéze používají katolíci, Anglikánská církev a v ČR též Církev československá husitská, zatímco východní katolické církve a pravoslavní používají zpravidla pojem eparchie (v jejich čele stojí eparcha). Některé protestantské církve pak pojem diecéze nahrazují různými termíny, jako je např. biskupská oblast.
V České republice mají diecézní uspořádání římskokatolická církev, Pravoslavná církev v Českých zemích a na Slovensku a Církev československá husitská. Ostatní církve buďto diecézní uspořádání nemají, nebo ho mají, ale diecéze na území ČR nevytyčují (např. řeckokatolická církev zde vytyčuje pouze apoštolský exarchát).
Slovo pochází ze starořeckého "dioikesis", správa, administrace, odkud bylo převzato do latiny jako „dioecesis“. Označovalo jednotku finanční správy římské říše zavedenou za Diokleciána s 12 provinciemi (Africa, Asiana, Britania, Galia, Hispania, Italia, Moesia, Oriens, Pannonia, Pontica, Thracia, Vienensis).