Diecéze vacovská
římskokatolická diecéze v Maďarsku From Wikipedia, the free encyclopedia
Vacovská, či vácká diecéze (latinsky Dioecesis Vaciensis, maďarsky Váci egyházmegye) je římskokatolická diecéze v Maďarsku se sídlem ve Vacově. Od roku 1993 je coby sufragánní v podřízeném postavení vůči jágerské (egerské) arcidiecézi.
| Vacovská (vácká) diecéze | |
|---|---|
 Vacovská katedrála Nanebevzetí Panny Marie a archanděla Michaela | |
| Základní informace | |
| Sídlo |  Maďarsko |
| Katedrála | Nanebevzetí Panny Marie a archanděla Michaela |
| Arcibiskup | (diecézní) Zsolt Marton |
| Lajos Varga | |
| Církevní provincie | Eger / arcidiecéze jágerská |
| Statistické údaje | |
| Počet farností | 222 |
| Rozloha | 8 800 km² |
| Počet obyvatel | 1 113 300 (rok 2017 / AP 2018) |
| z toho katolíků | 638 500 (57 %) |
| Další informace | |
| Zeměpisné souřadnice | 47°46′33,24″ s. š., 19°7′51,24″ v. d. |
| Web | www.vaciegyhazmegye.hu |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Emeritním diecézním biskupem je Miklós Beer, v diecézi působí 174 kněží, 40 řádových kněží, 48 řeholníků, 41 řádových sester, 37 jáhnů. Hlavním chrámem je katedrála Nanebevzetí Panny Marie a archanděla Michaela. Sídlo diecéze je na adrese Migazzi Kristóf tér 1, Pf. 167 ve Vacově (Vác).
Vacovská diecéze byla zřízena roku 1004 a byla jednou z prvních deseti diecézí založených v 11. století uherským králem Štěpánem I. Prvním biskupem byl roku 1008 jmenován svatý Bystrík.
Dnešní vacovská katedrála je již pátým biskupským chrámem od založení diecéze v 11. století. Po roce 1762 nechal katerdálu biskup Kryštof Antonín z Migazzi přestavět ve francouzském klasicistně-barokním slohu.
Oltářní obraz znázorňuje událost setkání Panny Marie s příbuznou svatou Alžbětou, matkou Jana Křtitele (Navštívení Panny Marie). Kupole v oltářním prostoru zobrazuje Nejsvětější Trojici. Autorem obou maleb je Franz Anton Maulbertsch (1724–1796). V kryptě katedrály se nacházejí hrobky biskupů a kapitulářů.[1]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
