Diecéze Raleigh
From Wikipedia, the free encyclopedia
Diecéze Raleigh (latinsky: Dioecesis Raleighiensis) je latinské církevní území neboli diecéze katolické církve, která zahrnuje východní část Severní Karolíny ve Spojených státech. Je sufragánní diecézí v církevní provincii metropolitního arcibiskupa Atlanty.
| Diecéze Raleigh Dioecesis Raleighiensis | |
|---|---|
 Katedrála Nejsvětějšího jména Ježíš v Raleighu | |
| Základní informace | |
| Sídlo | 7200 Stonehenge Drive, Raleigh, NC 27613 Spojené státy americké |
| Katedrála | Nejsvětějšího jména Ježíš |
| Zřízena | 3. března 1868 |
| Církev sui iuris | latinská církev |
| Biskup | Luis Rafael Zarama |
| Metropolitní arcibiskup | Gregory John Hartmayer |
| Církevní provincie | Atlanta |
| Statistické údaje | |
| Počet farností | 78 |
| Rozloha | 31 875 km² |
| Počet obyvatel | 4 432 901 (rok 2010) |
| z toho katolíků | 217 125 (5 %) |
| Další informace | |
| Zeměpisné souřadnice | 35°46′36,84″ s. š., 78°40′22,08″ z. d. |
| Web | Oficiální web |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
5. července 2017 papež František jmenoval Luise Rafaela Zaramu šestým biskupem v Raleighu; Zarama byl uveden do úřadu 29. srpna 2017 v nedávné době vysvěcené katedrále Nejsvětějšího jména Ježíš v Raleighu.
V roce 2023 byla diecéze Raleigh rozdělena do osmi děkanátů s 80 farnostmi, 17 misiemi a čtyřmi univerzitními středisky. Počet katolíků, kterým sloužilo 147 diecézních a řádových kněží, činil přibližně 500 000.[1]
1700 až 1868
Před americkou válkou za nezávislost a během ní spadali katolíci ve všech britských koloniích v Americe pod jurisdikci Apoštolského vikariátu londýnského distriktu v Anglii. Diskriminace a pronásledování katolíků v kolonii Severní Karolína byly běžné, dokud se v roce 1729 nestala královskou kolonií. Každý, kdo chtěl zastávat veřejný úřad, musel podepsat přísahu, že protestantismus je pravá křesťanská víra.[2] Po přijetí americké ústavy v roce 1789 po americké revoluci byla katolíkům zaručena svoboda vyznání v celém novém státě.
Papež Pius VI. zřídil v roce 1784 apoštolskou prefekturu Spojených států, která zahrnovala celé území USA. O pět let později tuto prefekturu přeměnil na diecézi Baltimore.[3] Diecézi Charleston zřídil papež Pius VII. 11. července 1820. Nová diecéze zahrnovala státy Georgie, Severní a Jižní Karolína, které byly vyňaty z baltimorské arcidiecéze.[4]
Na počátku 19. století začali do Severní Karolíny přicházet irští katoličtí přistěhovalci, aby pracovali na železnici a dalších stavbách. První katolický kostel v Raleighu byl postaven v roce 1834.[5] V roce 1860 žilo v sedmi severokarolínských farnostech 350 katolíků.[5]
1868 až 1924
3. března 1868 papež Pius IX. zřídil Apoštolský vikariát Severní Karolíny a vyňal celou Severní Karolínu z diecéze Charleston. Tehdy papež jmenoval prvním apoštolským vikářem reverenda Jamese Gibbonse z baltimorské arcidiecéze.
Když se Gibbons stal apoštolským vikářem, čítala Severní Karolína méně než 700 katolíků. Během prvních čtyř týdnů ve funkci urazil téměř tisíc mil, navštívil města a misijní stanice a uděloval svátosti. Spřátelil se také s mnoha protestanty, kterých bylo ve státě výrazně více než katolíků, a kázal v jejich kostelech. Gibbons přivedl ke katolictví mnoho konvertitů.[6] V roce 1872 Pius IX. jmenoval Gibbonse biskupem richmondské diecéze. Vatikán Gibbonse v Severní Karolíně nenahradil dalších 11 let. V roce 1876 přijeli do Belmontu benediktinští mniši z arciopatství svatého Vincence v Latrobe v Pensylvánii, aby zde založili převorství Belmont.
V roce 1881 Lev XIII. jmenoval Henryho P. Northropa novým apoštolským vikářem Severní Karolíny. O dva roky později papež jmenoval Northropa také biskupem diecéze Charlotte. Northrup zastával obě funkce až do roku 1888, kdy mu Vatikán dovolil rezignovat na funkci apoštolského vikáře a sloužit pouze jako biskup v Charlestonu.
V roce 1888 Lev XIII. jmenoval Haida místo Northrupa apoštolským vikářem Severní Karolíny, přičemž Haidovi umožnil zůstat opatem v Belmontu.[7] V roce 1910 papež Pius X. jmenoval opatství Belmont územním opatstvím a svěřil mu kontrolu nad osmi okresy z apoštolského vikariátu Severní Karolíny. Haid nyní vedl dvě různé katolické jurisdikce v Severní Karolíně. Haid zemřel v roce 1924.[8]
1924 až 1962
12. prosince 1924 papež Pius XI. povýšil apoštolský vikariát Severní Karolíny na diecézi Raleigh, čímž se stala první katolickou diecézí v Severní Karolíně.[9] Papež jmenoval prvním biskupem monsignora Williama Hafeyho z Baltimoru. V roce 1937 Pius XI. jmenoval Hafeyho biskupem koadjutorem diecéze Scranton. Na místo Hafeye jako biskupa v Raleighu jmenoval papež téhož roku monsignora Eugena J. McGuinnesse z filadelfské arcidiecéze. V roce 1944 papež Pius XII. převedl sedm okresů z Belmontského opatství do diecéze Raleigh. Později v roce 1944 Pius XII. jmenoval McGuinnesse biskupem diecéze Oklahoma City.
Pius XII. jmenoval v roce 1944 novým biskupem v Raleighu monsignora Vincenta Waterse z richmondské diecéze. Waters byl některými diecézními duchovními obviňován, že si ponechává nečinný církevní majetek v hodnotě milionů dolarů, zatímco některé farnosti jsou zadlužené.[10] Odmítl také žádosti o vytvoření kněžského senátu; 20 % jeho kněží zaslalo do Vatikánu žádost, v níž žádali Watersovo odvolání.[10] V roce 1953 Waters nařídil rasovou desegregaci všech katolických kostelů a škol v diecézi.[10][11] Rasovou segregaci označil za produkt „temna“ a prohlásil, že „nastal čas, aby skončila.“[12] Řekl také,
- „Jako Jižan si nejsem vědom síly tohoto viru předsudků mezi některými lidmi na Jihu i na Severu. Vím však, že na tento virus existuje lék, a tím je naše víra.“[13]
V roce 1960 papež Jan XXIII. převedl okres Gaston, poslední okres Belmontského opatství, do diecéze Raleigh.[14] Ačkoli Belmontské opatství zůstalo územním opatstvím, mělo nyní jurisdikci pouze nad svým vlastním areálem.[15] V roce 1962 Jan XXIII. povýšil diecézi Atlanta na arcidiecézi Atlanta. Diecézi Raleigh a opatství Belmont ustanovil sufragány nové arcidiecéze.
Od roku 1962 do současnosti
V roce 1962 povýšil Jan XXIII. diecézi Atlanta na arcidiecézi Atlanta a z arcidiecéze Baltimore do ní převedl diecézi Raleigh. Papež Pavel VI. v roce 1971 zřídil diecézi Charlotte. Z diecéze Raleigh vyňal opatství Belmont a několik okresů.[16] Tímto krokem vznikly současné hranice diecéze Raleigh. V roce 1972 Waters vyloučil z diecéze pět řádových sester Prozřetelnosti, protože při vyučování nenosily řeholní hábity.[10]
Po Watersově smrti v roce 1974 jmenoval papež Pavel VI. v roce 1975 na jeho místo pomocného biskupa F. Josepha Gossmana z Baltimoru. Gossman působil jako biskup v diecézi 31 let. Po jeho rezignaci v roce 2006 jmenoval papež Benedikt XVI. novým biskupem v Raleighu pomocného biskupa Michaela Burbidge z filadelfské arcidiecéze.
Krátce po svém nástupu do úřadu Burbidge oznámil stavbu nové katedrály pro diecézi, která měla být pojmenována Katedrála Nejsvětějšího jména Ježíš. Přípravy na stavbu začaly v roce 2013.[17] K položení základního kamene nové katedrály došlo v roce 2014 a katedrála byla dokončena v roce 2017.[18] Po vypuknutí tornáda v dubnu 2011, které v Severní Karolíně a dalších státech zabilo 24 lidí, Burbidge vyzval katolíky, aby do svých modliteb ve Svatém týdnu zahrnuli oběti a pozůstalé.[19] Nařídil farnostem a misijním kostelům diecéze, aby uspořádaly zvláštní sbírku pro fond na pomoc pozůstalým po obětech katastrof.[20]
V roce 2016 papež František jmenoval Burbidgeho biskupem arlingtonské diecéze. Prvním hispánským biskupem v Raleighu jmenoval pomocného biskupa Luise Zaramu z arcidiecéze Atlanta. Od roku 2023 je Zarama současným biskupem diecéze.
Katedrální chrámy
Katedrála Nejsvětějšího jména Ježíš je mateřským kostelem diecéze Raleigh v Raleighu. Byla navržena architekty O'Brienem a Keanem v novorománském slohu. Má půdorys ve tvaru kříže s kopulí nad křížením. Jeho 42 vitrážových oken a zastavení křížové cesty pochází ze zrušených kostelů filadelfské arcidiecéze. Okna před instalací restaurovalo studio Beyer.[21] Stavba katedrály byla zahájena v roce 2015 a vysvěcena byla v roce 2017.[22]
Katedrála Nejsvětějšího srdce Páně v Raleighu sloužila jako diecézní katedrála od roku 1924 do roku 2017. Po vysvěcení katedrály Nejsvětějšího jména Ježíš v roce 2017 byla katedrála Sacred Heart převedena na farní kostel.
Bazilika Panny Marie ve Wilmingtonu sloužila jako katedrála Apoštolského vikariátu Severní Karolíny až do jeho zrušení v roce 1924. Bývalá prokatedrála svatého Tomáše Apoštola ve Wilmingtonu byla sekularizována a diecéze ji prodala.
Apoštolští vikáři Severní Karolíny
- James Gibbons (1868–1877), jmenován Diecéze Richmond a později arcibiskupem v Baltimoru (v roce 1886 povýšen na kardinála
– Stanislav Mark Gross (1880–1881) – jmenován, ale nikdy se neujal úřadu - Henry Pinckney Northrop (1881–1888), jmenován biskupem Charlestonu
- Leo Michael Haid, O.S.B. (1888–1924), současně opat v Belmontu
Biskupové Raleighu
- William J. Hafey (1925–1937), jmenován biskupem Scrantonu
- Eugene J. McGuinness (1938–1944), jmenován biskup Oklahoma City-Tulsa
- Vincent S. Waters (1945–1974)
- Francis J. Gossman (1975–2006)
- Michael Francis Burbidge (2006–2016), jmenován biskup Arlingtonu
- Luis Rafael Zarama (2017 – současnost)
Pomocní biskupové
- James Johnston Navagh (1952–1957), jmenován biskupem v Ogdensburgu a později biskupem v Patersonu
- Charles Borromeo McLaughlin (1964–1968), jmenován biskupem v Saint Petersburgu
- George Edward Lynch (1970–1985)
Další diecézní kněží, kteří se stali biskupy
- Joseph Lennox Federal, jmenovaný pomocným biskupem v Salt Lake v roce 1951
- Michael Joseph Begley, jmenován biskupem Charlotte v roce 1971
- Joseph Lawson Howze, jmenován pomocným biskupem Natchez-Jackson v roce 1972
- Bernard Shlesinger, jmenován pomocným biskupem Atlanty v roce 2017
Diecéze Raleigh v současnosti spravuje dvě střední školy. Součástí diecéze je také nezávislá střední škola vedená laickými pracovníky a střední škola v síti Cristo Rey.
Střední školy
- Cardinal Gibbons High School – Raleigh
- John Paul II Catholic High School – Greenville
- St. Thomas More Academy – Raleigh (provozují laici)
- Cristo Rey Research Triangle High School – Durham
V letech 2018 až 2023 byla diecéze Raleigh držitelem licence pro nízkovýkonnou FM stanici WSHP-LP, 103,3 MHz, která se nachází v Cary. Provozovala ji místní laická apoštolská organizace Divine Mercy Radio, Inc.
Sexuální zneužívání
V červnu 2002 na setkání s představiteli diecéze Scranton jeden muž z Pensylvánie prohlásil, že byl sexuálně zneužit Edwardem J. Shobackem, knězem diecéze Raleigh. K údajným útokům došlo v Severní Karolíně v 70. letech 20. století, kdy byla oběť seminaristou. Diecéze později oběť ze studia v tamním semináři odvolala.[23] Když byl Shoback o obvinění informován, popřel ho. V roce 2004 oznámili dva muži diecézi Raleigh, že je Shoback jako teenagery sexuálně obtěžoval poté, co jim dával alkohol a ukazoval pornografii. Shoback se k prvnímu z těchto nových obvinění přiznal a byl odvolán ze služby.[24]
V roce 2007 zaplatila diecéze téměř 2 miliony dolarů za urovnání stížností na sexuální delikty, které podalo 37 obětí proti nejméně 15 kněžím od roku 1950.[25] Do září 2020 vyplatila diecéze v případech sexuálních deliktů od roku 1950 celkem 2 717 750 dolarů.[26]
V červenci 2015 rozhodl odvolací soud v Severní Karolíně, že umožní postoupit k soudu žalobu proti diecézi a biskupu Burbidgeovi kvůli obvinění ze sexuálního zneužívání dětí reverendem Edgarem Sepulvedou.[27] Údajnou obětí byl šestnáctiletý chlapec, který tvrdil, že byl zneužit Sepulvedou v době, kdy byl knězem v misii Santa Teresa del Niño Jesús v Beulaville v Severní Karolíně.[28] Sepulveda všechna obvinění popřel. V roce 2010 byl zatčen a obviněn ze sexuálního trestného činu druhého stupně a sexuálního ublížení na zdraví, ale prokuratura okresu Brunswick obvinění stáhla s odvoláním na nedostatek důkazů. Burbidge tehdy Sepulvedu postavil mimo službu, zakázal mu navštěvovat jakoukoli farnost nebo katolickou školu a vykázal ho z pobytu na církevní půdě.[29]
Právníci obětí tvrdili, že Burbridge se dopustil nedbalosti a způsobil oběti další citové strádání tím, že odmítl nařídit Sepulvedovi, aby se podrobil testům na pohlavně přenosné nemoci a následně sdělil výsledky rodině oběti.[30] Právníci diecéze a Burbridge popřeli, že by on nebo jiní církevní představitelé věděli o údajném Sepulvedově jednání.[31] Soud povolil pokračování soudního řízení a odmítl argumenty obhájců, že porušuje odluku církve od státu podle ústavy Spojených států.
V srpnu 2018 byli ve zprávě velké poroty týkající se sexuálního zneužívání v katolické církvi v Pensylvánii uvedeni dva bývalí kněží ze Severní Karolíny na seznamu 301 kněží s věrohodnými obviněními ze sexuálního zneužívání.[32] Reverend William Presley a reverend Robert Spangenberg působili v této diecézi v 70. a 80. letech 20. století. Presley, kterého zpráva popisuje jako „násilnického predátora, který se vkrádal do života rodin s cílem dostat se dostatečně blízko k jejich dětem, aby je mohl zneužívat“,[33] působil v letech 1981–1983 ve farnosti v Kinstonu v Severní Karolíně. Spangenberg sloužil v katolické farnosti Panny Marie Guadalupské v Newton Grove v Severní Karolíně a v katolické farnosti Neposkvrněného početí v Clintonu v Severní Karolíně od roku 1977 do roku 1979.[34][35]
Do května 2020 bylo na diecézním seznamu duchovních, kteří byli „věrohodně obviněni“ ze sexuálního zneužívání, uvedeno 29 duchovních.[36] Ti, kteří byli uvedeni na seznamu, byli buď obviněni ze zneužívání v době, kdy sloužili v diecézi, nebo na ně bylo podáno oznámení o zneužívání jinde.[36]
V dubnu 2024 byl Patrick Tuttle, františkánský řeholník, který působil jako pomocný pastor a středoškolský učitel v kostele Neposkvrněného početí a katolické škole Immaculata v Durhamu nejméně od roku 1996 do roku 2009, odvolán z veřejné služby po obvinění ze sexuálního zneužití.[37]
Problematika LGBTQ+
V roce 2009 založila diecéze Raleigh pobočku Courage International, katolického apoštolátu, který slouží gayům a lesbám a považuje homosexualitu za léčitelný stav. [38] Výkonný ředitel této služby uvedl, že cílem Courage je „pomáhat mužům a ženám, kteří jsou postiženi ostnem přitažlivosti ke stejnému pohlaví.“[38] Courage International podporovala celibát mezi homosexuálními muži a ženami a k léčbě používala dvanáctikrokový program podobný programu Anonymních alkoholiků.[38]
V květnu 2012 rozeslala diecéze katolickým voličům pohlednice propagující dodatek 1 k ústavě Severní Karolíny, který měl zakázat manželství osob stejného pohlaví.[39] Na pohlednicích s názvem Proč záleží na tradičním manželství byly fotografie biskupa Burbidge a biskupa Jugise z Charlotte s textem „8. května hlasujte PRO manželství“. Pohlednice obsahovala také úryvek z Matoušova evangelia: „Od počátku je Stvořitel stvořil jako muže a ženu a řekl: Proto opustí muž svého otce i matku a připojí se ke své ženě a ti dva se stanou tělem.“[39] Diecéze přispěla na podporu dodatku částkou 50 000 dolarů.[40] Dodatek byl schválen. V roce 2013 diecéze vystoupila z ekumenické Rady církví Severní Karolíny poté, co se rada vyslovila proti dodatku 1 v Severní Karolíně.[41]
V roce 2016 Burbidge veřejně podpořil zákon o soukromí a bezpečnosti ve veřejných zařízeních (Public Facilities Privacy & Security Act), který by vyžadoval, aby lidé používali toalety odpovídající pohlaví uvedenému v jejich rodných listech.[42]
V roce 2019 zakázal reverend Christopher Van Height z kostela Neposkvrněného početí v Durhamu městským radním Vernettě Alstonové a Jillian Johnsonové vystoupit na akci Měsíc černošské historie v církevní škole. Důvodem bylo, že Alstonová a Johnsonová byly členkami komunity LGBTQ+.[43] VanHeightovo rozhodnutí podpořila diecéze.[44] V roce 2022 zakázala katolická škola Immaculata rodině žáka najmout transgenderovou ženu, aby sloužila jako školní asistentka jejich dítěte.[45][46]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
